
Růže přitahující včely – část druhá
Některé včely mají růže jako zdroj pylu, jiné je využívají také jako stavební materiál. Jedněmi z nich jsou včely čalounice, podobné včelám domácím, ovšem s odlišným stylem života.
Tyto samotářsky hnízdící divoké včely se liší od ostatních druhů včel tím, že samičky mají pylosběrný aparát umístěný na spodní straně zadečku. Sběr pylu vyžaduje odlišnou techniku, než jakou používají včely nohosběrné. Samičky čalounic vyčesávají pyl z prašníků vrtivými pohyby zadečku. Tento styl není ovšem moc efektivní.
Životní strategie
Divoké včelky, zvané čalounice vykusují z listů růže okrouhlé plátky, z nichž staví jednotlivé buňky hnízdeček pro své potomky. Čalounice a další divoké včely neobývají úly, nemají královnu jako včela medonosná. O potomstvo se starají samostatně, izolovaně, někdy žijí ve volných společenstvech na jednom místě.


Samičky kladou jednotlivá vajíčka do vhodných prostor, ke každému z nich přidají dávku pylu a nektaru či medu pro včelku, které se z vajíčka vylíhne. Jakmile naplní spižírnu jednoho vajíčka dostatečnými zásobami, komůrku zavíčkují a kladou další vajíčka, z nichž každému vytvoří odpovídající komůrku.
Včely čalounice neškodí
Jedna z čalounic si oblíbila jako stavební materiál právě listy růží. Jmenuje se čalounice růžová. Když objevíme stopy její činnosti, můžeme jí i najít. Jedná se o včelku zhruba 10 - 15 mm dlouhou, tmavou, chlupatou. To, že vykusuje listy růží je sice škodlivé, zejména z estetického hlediska, ale jinak je taková včelka v zahradě pokladem.


Nemá úl, kde by nabrala síly a nakrmila se v době deštivé a chladné. Létá i při teplotách jen několik málo stupňů nad nulou (v té době je včela medonosná doma, užívá si zásoby, které před tím vytvořila), každý den, bez ohledu na počasí. V letech, kdy včely mnoho nelétají, nebo tam, kde jich je málo, je v sadu a zahradě zastupují. Měli bychom se o ně starat a ne jim vytvářet překážky, hubit je.
Zajímavé preference
Ošetřením keřů insekticidy sice zamezíme poškození listů, ale můžeme být vinni tím, že příští rok vylétne čalounic méně. Když jí otrávíme, ve chvíli kdy staví první buňku, zůstane bez potomstva, když o něco déle, nenaklade všech osm až deset vajíček včel příští generace. Pokud jim však vysadíme růže, které je zásobují pylem, zdrojem bílkovin a celé léto kvetoucí trvalky a letničky poskytující nektar, můžeme mít zahradu bohatší o malé, pracovité opylovače, které vlastně ani nevnímáme. A nemusíme se jich bát. Ony se víc bojí nás. Navíc si včelky mezi růžemi vybírají. Nikdy nevykusují části listů všech odrůd.

Všiml jsem si, že jim chutná například žlutě kvetoucí odrůda Freesia a některé půdopokryvné. Dobře rostou, takže se se ztrátou části listové plochy dobře vyrovnávají. Včelky nevykusují lístky skalkových odrůd, miniatur. Možná jim nechutnají, ale spíše je nelákají pro malé listy, ze kterých se nadají vykousnout požadované tvary v potřebné velikosti.
Foto autor a shutterstock