29. 07. 2020
3 minuty čtení
Jaroslav Rod

Jak rostliny poškozuje slunce, světlo nebo vysoké teploty

Prohlédněte si na 32 fotografiích projevy poškození rostlin světlem, nadměrným teplem, zářením slunce a suchým vzduchem.

Již jen pouhé světlo má za následek zelenání hlíz bramboru nebo povrchových masitých suknic cibule kuchyňské. Podobně dochází k zelenání hlav kořenů mrkve, které někdy přecházejí až do horní části středového válce a dochází pak k tzv. vnitřnímu zelenání kořenů mrkve.

Zelenání hlíz bramboru
Zelenání hlíz bramboru
Zelenání cibule kuchyňské
Zelenání cibule kuchyňské
Zelenání kořenů mrkve
Zelenání kořenů mrkve
Vnitřní zelenání kořenů mrkve
Vnitřní zelenání kořenů mrkve

Na druhou stranu však i nedostatek světla může mít za následek poškození rostlin. Dochází k tomu zejména u pokojových rostlin nebo při předpěstovávání sadby v podmínkách s nedostatkem světla. Následkem toho dochází k  nápadnému prodlužování stonků, potlačení růstu listů a ztrátě zeleného zbarvení.

Etiolizace sadby košťálovin pramení z nedostatku světla, tedy i slunce
Etiolizace sadby košťálovin
Etiolizace pandánu

Tento jev je běžně nazýván vytahováním, odborně etiolizací. V hustých zastíněných korunách stromů je ovoce nejen více napadáno chorobami, ale je i menší a především méně chutné.

Úžeh versus spála

V letním období dochází u řady rostlin k slunečnímu úžehu, což je poškození přímým intenzivním slunečním zářením.

Méně vhodný název je sluneční spála, protože výraz spála se používá pro některá biotická poškození rostlin (např. bakteriální spála jabloňovitých, moniliniová spála peckovin apod.)

Když chybí aklimatizace

K slunečnímu úžehu dochází vždy jen na těch částech rostlin, které jsou vystaveny přímému dopadu slunečních paprsků. Tedy na jižní straně rostlin, na těch částech plodů, které jsou vystaveny slunečnímu svitu apod.

Rostliny jsou slunečním úžehem nejvíce poškozovány v případech, kdy se po předpěstování v prostředí s nedostatkem světla dostanou do prostředí s intenzivním přímým osluněním bez předchozí aklimatizace.

Nejčastěji je to v případě sadby zeleniny a okrasných rostlin nebo v případě přenosu pokojových rostlin do venkovního prostředí za účelem letnění bez předchozí aklimatizace.

Poškození listů i plodů

Všeobecně platí, že náchylnější na sluneční úžeh jsou rostliny se sníženým obsahem chlorofylu v listech, tzn. rostliny panašované nebo s jiným typem albikace.

Sluneční úžeh u sadby papriky
Sluneční úžeh u sadby papriky
Sluneční úžeh listů kořenokvětky
Sluneční úžeh listů kořenokvětky
Sluneční úžeh listu jabloně
Sluneční úžeh listu jabloně
Sluneční úžeh listů hrušně
Sluneční úžeh listů hrušně
Sluneční úžeh listu révy vinné
Sluneční úžeh listu révy vinné
Sluneční úžeh listů rododendronů
Sluneční úžeh listů rododendronů
Sluneční úžeh listů přísavníku
Sluneční úžeh listů přísavníku
Sluneční úžeh mladých letorostů jabloně
Sluneční úžeh mladých letorostů jabloně

Slunečním úžehem mohou být poškozeny všechny nadzemní části. Časté je poškození listů hrušní, které se zbarví do tmavohnědé barvy. Není však vzácností u jabloní, maliníku, révy vinné, rododendronů, přísavníků ani dalších rostlin.

Hnědnutí bobulí s vysokým obsahem cukru

Jestliže jsou úžehem od slunce postiženy nejen listy, ale i konce letorostů, je pak především u hrušní a jabloní tento úžeh často zaměňován s velmi nebezpečnou bakteriální spálou (Erwina amylovora).

Pokud se jedná o plody, pravděpodobně nejčastěji je pozorován sluneční úžeh na jablkách. Poškozovány však mohou být i plody meruněk, slivoní, malin, ostružin, vlašských ořechů, angreštu nebo i křížence černého rybízu a angreštu (Josta), ale i bobulí révy vinné.

V případě ostružin je však třeba poškození slunečním úžehem odlišit od poškození roztočem vlnovníkem ostružiníkovým (Acalitus essigi).

Úžehem poškozená jablka
Úžehem poškozená jablka
Sluneční úžeh na mladých plodech meruňky
Sluneční úžeh na mladých plodech meruňky
Zejména zralé meruňky jsou značně náchylné na úžeh
Zejména zralé meruňky jsou značně náchylné na úžeh
Úžeh na plodu slivoně
Úžeh na plodu slivoně
Malina poškozená úžehem
Malina poškozená úžehem
Úžehem poškozená ostružina
Úžehem poškozená ostružina
Plod ořešáku poznamenaný úžehem
Plod ořešáku poznamenaný úžehem
Plody angreštu a úžeh
Plody angreštu a úžeh
Plod Josty poškodil úžeh
Plod Josty poškodil úžeh

U zeleniny se škody způsobené letním slunečním úžehem objevují především u rajčat, paprik a to zejména u skleníkových kultur. Může se vyskytnout i u kultur venkovních, zejména, předchází-li intenzivnímu slunečnímu svitu několikadenní podmračené počasí. Riziko zvyšuje, když rostliny jsou silněji odlistěné (záměrně nebo jako následek houbové choroby).

Sluneční spála plodu rajčete
Sluneční spála plodu rajčete
Úžeh plodů papriky
Úžeh plodů papriky
Sluneční úžeh cibule
Sluneční úžeh cibule
Úžehem poškozené listy cibule kuchyňské
Úžehem poškozené listy cibule kuchyňské

Trochu atypičtější je poškození cibule kuchyňské, které se projevuje plošným vyblednutím nebo zhnědnutím suchých suknic a zasycháním a svraštěním pletiv vrchní dužnaté suknice. Dochází k tomu především při dosoušení cibulí na slunci. Za vegetace mohou být od slunce poškozeny i listy cibule.

Slunce příčinou úpalu

U některých dřevin (např. javorů, lip, jírovců, habrů, lísek, katalp) se suché, velmi teplé počasí a nedostatečný přísun vody ke kořenům projeví předčasným žloutnutím a zasychání listů. Zasychají především od okrajů. Taková situace hrozí zejména v městském prostředí. Tato porucha se však většinou projevuje na všech listech, bez ohledu na to, zda byly, nebo nebyly vystaveny přímým paprskům slunce.

Úpal na listech javoru
Úpal na listech javoru
Listy lípy poškodil úpal
Listy lípy poškodil úpal
Projevy úpalu u lísky
Projevy úpalu u lísky
Úpal listu katalpy
Úpal listu katalpy

Budeme-li se řídit terminologií z humánní a veterinární medicíny, pak v těchto případech již nelze mluvit o úžehu (insolatio), a protože se jedná o celkové poškození organismu, byl by pro tento symptom asi vhodnější výraz úpal (siriasis).

Foto autor

Jak se vám článek líbil?

Ohodnoťte článek počtem hvězdiček.
1 = nejhorší, 5 = nejlepší.

/ 5
(0 hodnocení)
Diskuze 5
Z
Zuzana Ratajova
Máme na parapete truhlíky, tam jsou jahody sazenice a teď dost svítilo sluníčko a listy jahod jsou uvadlé zkroucené, až hnědé, i když dávám hnojivo i zálivku, co s tím?
Z
zahradkari Odborník ČZS
Nejdřív, prosíme, nahlédněte do rozsáhlé diskuse týkající se jahodníku v podrubrice Otázky a odpovědi, kde na dotazy odpovídají odborníci i zkušení pěstitelé tak, aby odpovědi byly radou i pro ostatní zájemce. Budete-li potřebovat, vložte svou otázku nejlépe s fotkou pod ten název dotazů, který se nejvíc blíží tomu, nač se ptáte. Případně snadno přidáte další téma do diskuse k jahodníku a svou otázku.
V
Váňa L.
Pokud jsou postižené plody na obvodu keře, ne v místech, kde jsou stíněné, lze na hodně procent uvažovat o poškození sluncem. Pokud je to problém celého keře, pak hledejte roztoče.
L
Ludmila
Máte někdo zkušenost/znalost/radu: Lze plody ostružiny,které jsou vlnovníkem poškozeny jen málo, zpracovávat např. na vařenou šťávu? Nebo jíst? Nevadí to, když v nich ten roztoč je? Některé jsou kvůli tomu nedozrálé,kyselejší ,ale některé dobré. DÍKY!
V
Váňa L.
Roztoč v těch plodech není. Nasál co chtěl a odešel.
H
Hana
U té ostružiny to vypadá spíše na poškození roztoči, např. vlnovníkem.
L
Ludmila
Roztoči by byli vidět tak pod mikroskopem.
J
josef matějus
v posledních dnech zrání jahod teploty stouply na 26-28°C, na osvícené straně jahody večer zjišťuji šedo-červené fleky, jahody 2x ošetřeny. Podobné jako úžeh na jablku. Je to možné? Dík za radu, Matějus
Z
zahradkari Odborník ČZS
Úpal není moc aktuální, „uvařené“ plody měknou, ale neflekatí. Zejména na netkané textilii nebo folii, na tmavých půdách je jedna z možností antraknóza. Možná varianta je i napadení fytoftorou, plísní kaktusovou. Je třeba srovnat s dostupnou literaturou, ne všechny přípravky řeší všechno. I. Dvořák Antraknóza začíná vpadlými skvrnami, které později tmavnou, fytoftora způsobuje hnilobu