Rajčata – zdravotní zázrak na zahrádce

Rajčata nejsou jen oblíbenou plodinou na zahrádce, ale i přírodním lékem. Díky svým zdravotním účinkům prospívají srdci, cévám, ledvinám i imunitě.

Rajče jedlé – původ a botanika

Rajče jedlé, též lilek rajče (Solanum lycopersicum) je trvalka bylinného charakteru pěstovaná jako jednoletka. Patří do čeledi lilkovitých a pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Plodem je bobule zvaná rajče, původně nazývaná „rajské jablko“, proto se rajče řadí mezi plodovou zeleninu.

Historie pěstování

Z archeologických nálezů je známo, že peruánští indiáni pěstovali rajčata již dávno před naším letopočem. Do Evropy se rajče dostalo po objevení Ameriky. V Itálii se objevily kolem roku 1500 a odtud se rozšiřovaly do dalších zemí. První zmínky o pěstování rajčat pro trh jsou z 18. století z Francie.

Chuť a složení rajčat

Rajčata mají přes 90 % vody a obsahují vitaminy C, A, skupiny B, kyselinu listovou, niacin a mnoho minerálů (vápník, draslík, hořčík, železo). Červenou barvu dodává lykopen – silný antioxidant chránící cévy a srdce.

Chemické složení a chuť plodů je závislé na mnoha faktorech, z nichž je třeba jmenovat půdní a klimatické podmínky v průběhu dozrávání. Vůně a chuť rajčete je závislá na intenzitě slunečního záření a vláze. Rajče má vynikající chuťové složení díky přítomnosti organických kyselin, např. kyseliny jablečné, citronové, octové, oxalové a dalších. Jejich celkový obsah se pohybuje kolem 0,30 %. Obsah cukrů vzrůstá s přibývající zralostí. Nezralé plody mají kolem 4,8 % cukrů, polozralé 5 % a plody v plné zralosti 5,6 %. S postupující zralostí se obsah kyselin snižuje.

Léčivé účinky rajčat

Díky svému složení rajčata podporují zdraví a působí preventivně proti mnoha nemocem:

čistí ledviny a močové cesty
snižují cholesterol a krevní tlak
pomáhají při ateroskleróze, křečových žilách a prevenci infarktu
podporují trávení, působí proti zácpě
posilují imunitu a urychlují detoxikaci těla
působí proti únavě, horečce i kožním problémům

Rajčata ze zahrádky vs. ze supermarketu

Tzv. uhlíková stopa a zátěž našeho životního prostředí je úzce spojená s jejich přepravou kamiony z teplejších krajin k nám, Španělsko, Mallorka, Maroko apod.

Ještě nedávno se rajčata jedla jen v létě a na podzim, tedy v době, kdy u nás běžně dozrávají. Dnes jsou celoročně dostupná díky dovozu, dokonce se pro tyto účely pěstují speciálně vyšlechtěné odrůdy rajčat. Rajče z obchodu však často chutná jinak než vypěstované na zahrádce – sklízí se nezralá, chladí, koupe v chloru a dozrává uměle v etylénu. Výsledkem jsou tvrdé plody, které nemají ani pořádnou barvu ani chuť a téměř žádnou nutriční hodnotu, zato za sebou nechávají významnou uhlíkovou stopu a vyhovují všem předpisům platným v EU. To, že se v průběhu vegetace používají herbicidy proti plevelům, insekticidy proti hmyzu, fungicidy proti plísním a průmyslová hnojiva, aby se zajistily vyšší výnosy, asi není třeba dodávat. To vše má za následek legislativně přípustný „chemický koktejl“ v plodech.

Foto Jan Stanzel