
Rajčata, deštivo, houbové choroby rostlin a co s tím dělat
Stává se: Kdo pěstuje rajčata venku bez ochrany před deštěm, sází méně odolné odrůdy a chová se statečně – tedy neošetřuje rajčata proti plísni bramboru – , občas spláče nad výdělkem.
Plíseň bramboru na rajčatech je specifická choroba, která nejspíše nedokáže skákat z rajčat na brambory. Obyčejná bramborová plíseň si zase neporadí (po svém) s rajčaty.
- Zalévání ke kořenům, ochrana před deštěm i před vydatnou pozdně letní rosou, to jsou nejjednodušší, současně však docela účinná opatření proti plísni.

Letní invaze řečené choroby rajčat dobře známe. Ale s úžasem pozorujeme, že se nám plíseň, tedy spíše jakési skvrny na listech, objevují už na mladých rostlinách doma, než je vysadíme ven. Jak se domů dostala, když rostliny nerosíme a prakticky jim jen omezeně větráme? Někdy se nad tím nezamýšlíme a raději je hned ošetříme…

Diagnóza s rizikem záměny
Na mladých rostlinách rajčat vzešlých doma nebo už vysazených ven se ještě před dozráním prvních plodů objeví i jiné neduhy než plíseň. Pokud si to neuvědomíme, může se ošetření přípravky s cílením jen na určitou skupinu houbových chorob minout účinkem. Vlastně ani neexistuje jeden přípravek, který by pokrýval celé spektrum houbových chorob.
Příčiny prosychání listů a výskytu skvrn mohou být také fyziologické:
- sluneční úpal zejména u rostlin čerstvě vysazených ven
- nedostatek živin

V prvním případě se skvrny objevují z jižní a západní strany, ve druhém postupně žloutnou a hnědnou nejstarší listy. Rostlina z nich přesunuje pohyblivé živiny do mladých orgánů. Ovšem ty nepohyblivé v nich zůstávají a pak ve vršcích, v plodech chybí.

Takže, když se nám na rajčatech předčasně objeví něco, co dělá skvrny, doporučuji srovnat naše pozorování s hesly alternariová skvrnitost, septorióza. Podmínky vzniku jsou pro ně dosti podobné, liší se však tím, které části rostlin napadají.

Proč chybí vápník
No, a aby toho nebylo málo, za příznakem choroby může vězet také (fyziologický) nedostatek vápníku v rostlině. Relativně zajímavou odlišností by pak bylo, že:
- Zatímco plody napadené plísní rozhodně není radno pojídat, a je nutno je vyhodit coby plesnivá rajčata,
- plod pokažený nedostatkem vápníku lze okrojit a sníst. Tedy pokud je rajčat málo.
- Zatímco plíseň bramboru zastaví jen systémové fungicidy,
- nedostatek vápníku můžeme řešit přípravkem obsahujícím vápník a to aplikací na list a plody.
Po období veder se deficit vápníku dokáže sám srovnat, pokud teplota půdy poklesne pod 20 °C, protože rostlina obnoví růst kořenů, jejich větvení, tím i funkci. Vápník totiž přijímá kořenovými špičkami.

Pomohlo by i stlaní bílé fólie, které brání ohřevu půdy pod rostlinami. Máte-li tu možnost popatřit občas se zalíbením na skleníkové kultury v hydroponii, neuvidíte tam jiné zakrytí než bílé.
V zemi může být vápníku kolik chce, ale když ho kořeny nedotlačí do plodů, není na nic. I na Pálavě se s touto chorobou setkáte.
Foto autor