Proč znát podnož jabloně? Ovlivní úrodu, výšku koruny, řez

Kupujeme-li stromek, zajímá nás, o jakou letní, podzimní či zimní odrůdu jde. Stejně důležitá je však informace o podnoži, na níž je odrůda naštěpována.

Jabloně jako příklad

Zaměřme se na jabloně. U nich mají odborníci vliv podnože na růst a plodnost naštěpované odrůdy nejvíc prozkoumán a zmapován. Není velký rozdíl v tom, zda se na vybranou podnož zvolená odrůda naroubuje nebo naočkuje. Je to spíše na rozhodnutí školkaře, tedy toho, kdo stromky produkuje.

Podnož spoluvytváří:

• délku doby, po níž stromky na trvalém stanovišti začnou plodit,
• výši výnosů ze stromu resp. z jednotky plochy (1 m², 1 ar apod.),
• intenzitu růstu stromů (podnož oslabuje nebo povzbuzuje narůstání ušlechtilé odrůdy),
• budoucí velikost koruny (podle kombinace s vybranou odrůdou),
• celkový zdravotní stav stromů
• potřebu výchovného, udržovacího i zmlazovacího řezu (množství pravidelně odstraňované dřevní biomasy).

Jabloň odrůdy Wealthy čeká přeroubování

Naroubovaná odrůda Rosana omezí velikost koruny

Velká zahrada, malá zahrádka

Zatímco v případě vysokokmenu zaujme jeden strom v dospělosti okolo 100 m², na stejnou plochu při volbě zakrslé podnože lze vysadit 30 až 40 jabloní ve tvaru vřetene.

Chce-li si někdo v podhůří u chalupy zasadit jabloň, aby mu nejen pravidelně plodila, ale také stínila a vytvářela přirozenou dominantu, dá pravděpodobně přednost prověřené lokální odrůdě vyššího tvaru na semenáči, a není-li poblíž jiná jabloň, vysadí ještě jinou odrůdu jako opylovače.

Naopak na malé zahrádce v dobrých půdně klimatických podmínkách vysazujeme zpravidla mnohem hustěji, proto dobrou volbou budou výkonné (bohatě plodící) odrůdy na slaběji rostoucích podnožích.

Vysoké očkování a zavazování oček podnoží pro jabloně ve školce je základem pro vypěstování nízkokmenu jabloně na slabě rostoucí podnoži (M9)

• Při volbě širšího sortimentu není třeba mít obavy, že by stromy nerodily z důvodu špatného oplození, budou-li k dispozici zároveň včely nebo jiný hmyz zajišťující opylovací činnost (všechny odrůdy jabloní jsou cizosprašné).

Z těchto příkladů je evidentní, že správnou kombinací odrůdy a podnože může pěstitel nejen spolehlivě regulovat růst a plodnost, ale založit výsadbu s přesněji vymezenou dobou předpokládané životnosti v nejrůznějších klimaticko-půdních podmínkách dané lokality.

Očkování slabších, roubování tlustších

Během předjarního roubování spotřebujeme víc roubů. Roubovance vysazené zjara do volné půdy však nedosáhnou do podzimu přírůstku jednoletých očkovanců a obvykle zůstávají ve školce o rok déle.

Většina podnoží, zvláště ty slabší, s vyrovnaným růstem se očkuje ve druhé míze (červenec, srpen), a to alespoň 15 až 20 cm nad úrovní půdy, aby vliv podnože byl co největší a při neopatrné hlubší výsadbě nebo větším nahrnutí půdy ke stromkům nehrozilo zakořenění původními – vlastními – kořeny.

Naopak u tlustších podnoží se mnohdy dává přednost tzv. roubování v ruce (únor až březen) na prostokořenné podnože.

Polokmen jabloně odrůdy Discovery dobře plodí

Odrůda Gloster (M9) vyžaduje trvalou opěru

Kotvení v půdě

Dobře je známa také stabilita (kotvení) stromků v půdě na konkrétních podnožích:

Například na generativně množených semenných podnožích (J-TE-1, J-TE-2, J-KL-1, J-KL-2, J-KL-3, J-KL-4) nebo na velmi silně rostoucích vegetativních podnožích (A2, M1, M11, J-TE-A, J-TE-C a další) nepotřebují stromy trvalou opěru.

Pro slabě až zakrsle rostoucí podnože (například M26,M9, B9, Jork 9, J-TE-E, J-TE-F, J-TE-G, J-OH-A, P2, P22, M27) vzhledem k mělčímu kořenění je opěra – kůl nebo drátěnka – nezbytná po celou dobu životnosti stromů. Ta je pochopitelně ve srovnání s bujnějšími podnožemi kratší, a to přibližně poloviční (15 až 20 let).

Roubování obyčejnou kopulací

Roubování anglickou kopulací

Schéma mezištěpování

Zleva dvě schémata roubování obyčejnou a anglickou kopulací v době vegetačního klidu. Tento způsob se využívá také v předjaří při přeroubování neujatých očkovanců.

Co je mezištěpování

Při mezištěpování a přeštěpování se strom sestává ze tří, v případě dalšího, opětovného přeroubování i více komponentů.

Někdy se pro větší odolnost k nepříznivým povětrnostním podmínkám, pro oslabení růstu, pro vytvoření rovného kmínku apod. používá při vypěstování stromků ve školce mezištěpování. Na vybranou podnož se naštěpuje kmenotvorná odrůda (tzv. mezikmen) a ve výšce budoucí korunky se pak naroubuje nebo naočkuje vlastní ušlechtilá odrůda.

Na obdobném principu je založeno i přeštěpování: nevyhovující odrůda se na trvalém stanovišti přeštěpuje jinou s očekávanými lepšími vlastnostmi.

Foto autor