
Praktické podzimní rady: Záhony po zelenině ryjeme, část hnojíme
Před blížící se zimou připravujeme zahradu na dobu vegetačního klidu a odpočinku. Sklízíme zeleninu, záhonům doplníme živiny.
Po prvních mrazech ryjeme uvolněné zeleninové záhony a část zahrady vyhnojíme chlévským hnojem. Není dobré vyhnojit celou plochu, ne každá zelenina má ráda toto organické hnojivo.
- Na 1 m² dáme 4 až 6 kg chlévského hnoje a po rozhození ihned zaryjeme, aby se dusík neuvolňoval do vzduchu.


- Na vyhnojené záhony dáme na jaře brambory, celer, pór, košťáloviny kromě kedlubnů, okurky rajčata, papriky, melouny a tykve.
- Pozemek, který je druhým rokem po vyhnojení, je vhodný pro kořenovou, listovou a cibulovou zeleninu.
- Třetí rok po vyhnojení se na záhony dává méně náročná zelenina, například hrách.
Doporučuje se hnojit chlévským hnojem každé tři roky.

U průmyslových minerálních hnojiv se řídíme přesně podle návodu, dávky nezvyšujeme. Na podzim se používají fosforečná a draselná hnojiva.

Mráz působí jako přírodní dezinfekce a likviduje některé škůdce, choroby a semena plevelů.
Pokud máme k dispozici vlastní kompost, zaryjeme 6 kg kompostu na 1 m². Kompost je vhodný pro všechny druhy zeleniny. Zrytý pozemek necháme odpočívat, nebudeme hrabat. Brázdy lépe přijímají zimní vláhu a promrzají.
Foto autorka