Višeň -scvrkávání plodů, Ovoce

Pokud jde o roubování, u třešní to nebývá bez problémů. Obecně peckoviny se při stejné péči ujímají v menším % než jádroviny. Lépe se ujímají rouby sebevědomému člověku, který je dá na hlavní větve, které táhnou lépe mízu, než tomu, kdo se bojí, že se rouby nechytnou a dávají je někam do boku naspod koruny, aby se při nezdaru nepoškodil estetický dojem z korunky. O rouby je třeba se pečlivě postarat (sklizeň prosinec, uložení vlhký písek - dobrý bramborový či jablkový sklep - roubování kopulací už třeba v únoru, za kůru v době, kdy kvetou trnky a později. Pokud máte roubů dost, nechte si je ještě na případné opravné roubování, není problém (když se štěp neujme) roubovat třeba v červnu. To nasazení plodů mohlo způsobit dosti chladné počasí, mrazíky v době květu. Stromek to vyprovokovalo k tvorbě plůdků. Když se do nich podíváte, nejspíše budou pecičky hodně měkké a prázdné. Možné by bylo i to, že se někde v okolí nakonec opylovač je a včely z nějakého úlu měly od svého předvoje naplánovanou tu správnou cestu od opylovače do vaší višně. V tom případě by přicházelo v úvahu napadení moniliózou na konci kvetení, ale to by nejspíše doprovázelo i sem tam nějaké zasychání nových výhonů, listů na nich. To by byly pecičky plné vodnatých či polotuhých základů jádra.