sloupovitá jabloň, Ovoce

Jsou dva názvy sloupcovité a sloupovité. Sloupcovité jsou jabloně, které rostou "samy od sebe" zhruba tak jako ta na obrázku. Tvarování či řez jsou časově minimálně náročné, stromky jsou z tohoto pohledu téměř "bezúdržbové". Vše ostatní se řídí ročníkem, vlastním přístupem (ochrana před houbovými chorobami, potírání škůdců). Jako sloupovité bývají označovány stromky ostatních druhů ovoce, obyčejně na slabě rostoucích podnožích, řezané podobně jako dříve svislé kordony, či tvarované jako "velmi štíhlé vřeteno". Nevím jakou kvalitu máte na mysli, ovoce z takových tvarů naopak může být vyzrálejší, je lépe osluněné, pokud se na stromcích drží jen to množství, které má nést, plodí více méně pravidelně. Je pravda, že na výnos jaký můžete mít ze zákrsku či jiného kmenného tvaru doháníte vyšším počtem stromů, ale je to zejména u jabloní s mnohem menší námahou a časovou ztrátou - potřebují podstatně méně zásahů při řezu. Ono je to těžké psát, slov je na konkrétní vysvětlení třeba mnohem více. V sortimentu modrých peckovin je česká zakrslá odrůda Dwarf, která roste málo a dá se držet jako sloupová. jde to i u dalších, které v kombinaci s podnoží dobře a brzy (po naočkování, naroubování) nasazují plody. V ruském (i v postsovětských republikách) sortimentu jsou tzv. kolonovidnyje sorty - sloupcové slivoně. u nás zatím ne. Jednu dovezl z Pobaltí a prodává Kohaplant. Rusové mají stovky odrůd sloupcovitých jabloní, odolných chorobám (spíše více strupovitosti než padlí), ale pro Čecha zhýčkaného odrůdami ze Střížovic nejsou tak dobré. Chutí se údajně dorovnávají i odrůdy z německého šlechtění, je dobré se vyvarovat odrůd mající svým jménem blízko k tancům. U hrušní jsou v sortimentu odrůdy rostoucí mající "prostorově úsporný", spurtypový růst. Chuťově nebudou odlišné od stávajícího sortimentu. Ve štíhlém tvaru je možné držet i odrůdy tzv. asijských hrušní, hojně nasazují květy na jednoletých výhonech, lze je zaštipovat, tvarovat v létě. U třešní se pro slabě rostoucí stromky, které lze vést ve štíhlém tvaru používají slabě rostoucí podnože, nevím, proč se nepěstují tzv. kompaktní odrůdy, které byly i u nás v sortimentu před rokem 1990. V kombinaci se slabou podnoží by to bylo zajímavé. Měl jsem v pozorování dva takové stromy (sázel jsem je a řezal, cca od roku 1987) Napoleon compact a Van comp. na podnoži Colt. Bohužel Van před dvěma roky naprosto bez varování majitel vykácel. O meruňkách a broskvoních nemám přehled. Asi nejlépe má tohle téma podle zkušeností a pěstitelského materiálu zpracované pan Chovanec z Lipníka. A píše o tom na internetu.