Rakovinotvorný roundup a jeho náhrada, Ochrana rostlin

I když kávu piju, lógr pro slimáky neschovávám. Existuje biopreparát Nemaslug. Není nejlevnější, ale pokud byste v něm na pár hodin vykoupal několik desítek slimáků a ty pak pustil do prostoru za plotem, omezil byste je. Když byste nějaké slimáky pozabíjel, udělal někde na hranicích pozemku kontaktní místa, kam byste je ukládal mrtvé slimáky a okolí ošetřil Nemaslugem - přilezli by slimáci a nakazili se. No a zbytek kapaliny by bylo dobře nastříkat na rozhraní pozemku Vašeho a toho krizového. Je třeba začít brzo, dospělým slimákům hlístice moc neublíží. Výluh z kopřiv - možná jako hnojivo. Obsahují dost bílkovin a ty nejspíše při hnití vytvářejí jedovaté látky, které otráví i mšice. Ale mýdlo funguje. To obyčejné možná jak dusící prostředek -ucpe mšicím dýchací otvory. Ale to jusí být v dokonalém kontaktu. Když použijete mýdlo draselné (mazlavé) nebo mýdlo draselné v kombinaci se síranem draselným funguje to. Cca 7g mýdla, 5-7 g síranu do litru vody a postříkat kolonie. V kontaktu s mšicí draslík reguluje pohyb vody a tekutin, mšicím to nedělá dobře, poškozuje to jejich chytinové krunýřky a vysychají. No a o tom pokusnictví? První věc: jeden pokus - žádný pokus. Vědecký experiment se musí vícekrát opakovat. Pokus v jednom typu prostředí - žádný pokus. Docela by mě to zajímalo, podle mých informací jsou slimáci dost stresující se živočichové a v novém prostředí si špatně zvykají. Bez chemie to určitě jde. Ale necháte na tom ruce. Teď v sobotu a neděli bude Víkend otevřených zahrad. Nevím odkud jste, ale znám fa(i)rmu, kde se zaručeně chovají tak jak si to nedokážete představit. Pojedu se k nim podívat. http://www.mlynec.blog.cz. Jinak spoustu takových zahrad najdete právě na http://www.vikendotevrenychzahrad.cz Je to osobní volba. Plevel mulčováním nevyhubíte. Jen pro určité období bráníte klíčení, nebo dusíte zrovna vzcházející klíční rostlinky. V půdě je semen plevelů zásoba na desítky let. Mnohé druhy klíčí až když se objeví na světle. A tak po spoustě let - když narýpete do větší hloubky - vytáhnete semena plevelů, které na pozemku nebyly léta (a nemusí přiletět vzduchem ze zanedbaných ploch, jak se obyčejně říká). Také když je suchý a horký rok, rostou jiné plevele, než když je chladný a mokrý rok (jestli ještě něco takového může být). Ohledně toho vedra. Těšte se z toho, může být i Na konci 16. století v Čechách zrála jablka a hrušky dvakrát za rok. V červnu a prosinci. Zimy žádné, nebo naopak hodně tuhé. K tomu vichřice, smrště, třeba půl roku sucha bez jakéhokoliv deště, tak jako letos v Německu. Tehdy bylo v létě ještě o 2°C vyšší letní průměr teplot, meloun byla běžná kultura, tak jako okolo Balatonu.