Přezimování oleandru, Květiny

Oleandr obecný, bobkovnice obecná - Nerium oleander. V kultuře je pěstováno velké množství dost rozdílných rostlin co se týká nejen vzrůstnosti, nároků na pěstování, ale i zimovzdornosti. Původní druhy byly rozšířeny v úzkém pásu kolem Středozemního moře a dále přes východ Malé Asie, jižního úpatí Himáláje až po západní Čínu. Vznikla tak poměrně široká variabilita s větším množstvím kříženců - okolo stovky kultivarů. Ve svých pěstitelských nárocích patří ale všechny mezi rostliny vlhkomilné a sluncomilné - v přírodě najdete původní druhy podél řek a v říčních údolích, kde i v obdobích sucha kořeny dosáhnou bez problémů do hladiny spodních vod. Z tohoto snadno odvodíme důležité pro pěstování včetně podmínek pro přezimování. Ideálními pěstitelskými podmínkami je hodně slunce a stále vlhká půda. V našich zeměpisných šířkách je ale zajištění takových podmínek poměrně náročné a je to hlavní příčinou proč oleandry často špatně kvetou. Skleník nebo zimní zahrada je pak ideálním řešením, v těchto podmínkách kvetou i přezimují výborně. Špatné nakvétání může mít i další příčiny. Existují kultivary v našich podmínkách kvetoucí lépe než jiné a pak je tu i vliv zimních teplot, kdy pak přezimování v teplejších podmínkách vede ke zhoršení kvetení. Ideálním rozpětím teplot pro přezimování je rozpětí 2-12 °C, teploty nad 12 °C zpravidla rostliny probouzí k růstu. Ale pozor, existují citlivější kultivary, které je nutné přezimovat při vyšších teplotách - mezi 8-12 °C. V další souvislosti je tu pro kvetení nutnost zachování co největšího olistění právě přes zimní období. Jsou to v podstatě stále-zelené keře, které i přes zimní období potřebují dostatek světla aby neztratily své olistění, nebo jeho převážnou část. Na takových místech větví již neobrazí a proto se často můžeme setkat s rostlinami rozsochatými a s trvale vyholenými větvemi. Následky lze pak sice zmírnit řezem, který oleandry dobře snášejí. Seříznuté staré větve po silném řezu velice dobře obrůstají, nově narostlé výhony ale pokvetou až v roce následujícím. Rostliny chladnomilnější pak snášejí bez problémů pokles teplot až na -2 °C. Pokud venkovní teploty poklesnou k hodnotám kolem 0 °C je nutné rostlinu přemístit do chladných prostor, kde by se měla udržet mírně nad bodem mrazu. Někteří autoři uvádějí, že při těchto teplotách chladného přezimování se pak rostlina spokojí i s nedostatkem světla. Keře na zimovišti by neměly přeschnout a je důležité je citlivě mírně zalévat. Koncem zimy začínají oleandry se zvyšující se teplotou prostředí opět pomalu růst a v této době by se zejména rostliny z teplejšího přezimování měly dostat na co nejsvětlejší místo, abychom předešli vytažení výhonů a v zimě i na jaře je pak při jejich zimování důležité pravidelné postřikování (mlžení) rostlin - tím předejdete napadení sviluškami. Častým větráním za vhodných venkovních podmínek pak snížíte napadení plísňovými onemocněními. Důležité je pravidelně rostliny kontrolovat a zasáhnout při napadení štítenkami a puklicemi (na spodní straně listů se objeví světle hnědé a lesklé štítky). Jako pěstební zemina je doporučována dobrá běžná kompostová zemina s přídavkem rašeliny a písku. Protože oleandry jsou rostlinami vděčnými za půdu bohatou na živiny je důležité hnojení, které se ale nemá přehánět a to hlavně při kombinaci s méně slunečným stanovištěm, kdy pak na rostlině naroste velmi bohaté olistění, ale květů je méně. Zalévejte vydatně, s přicházejícím podzimem zálivku i hnojení snižujte ve prospěch vyzrávání pletiv. Jednotlivé kultivary kvetou v termínu IV.- pozdní léto. Platí tu, že odrůdy plnokvěté a vonné, většina žlutě kvetoucích a s tmavšími červenými odstíny patří k teplomilnějším - při jejich pěstování je potřebné slunečné a teplé záhřevné stanoviště; obecně je u nich doporučováno pěstovat je raději pod sklem. Setkala jsem se s následující metodou zimování oleandrů v mírnějších podmínkách nížiny. U chráněné zdi orientované k jihu při nástupu chladného období umístíme rostliny v hustém zápoji těsně u zdi. V nocích s prvními mrazíky postačí překrýt fólií, později pak k zazimujeme rohožemi, prosypáním suchým listím, přeložením desek Makrolonu, starých oken, ve spodní části zakryjeme deskami polystyrenu a úměrně k venkovním podmínkám pak přidáváme další vrstvy izolace; na přechodné období silných mrazů celé překrýváme polystyrenem. Lze tak úspěšně přezimovat i ibišky s obřími květy – Hibiscus moscheatus.