ochrana před mrazem, Ostatní

Nabílení vápnem ničemu neublíží. Stromky by měly mít kůlky, které je chrání před ohříváním kmínků v únoru a březnu (tehdy dochází na zlomu slunečného dne a mrazivé noci ke vzniku mrazových prasklin, desek). Ze jmenovaného vše krom kdouloně v kořenech dobře přezimovává, kdouloň je na namrznutí kořenů a kořenového krčku (místa očkování hrušní) citlivá. To platí jak pro samotnou kdouloň, tak pro kdouloň podnožovou, používanou u hrušní. Ale vzhledem k tomu, že kdouloně a hrušně na nich se vysazují v teplých oblastech (kde nejspíše zahradu máte), nebývá v posledních letech poškození žádné. Kdyby měly přijít trvalé mrazy pod -20°C a zem promrzla do min. 30-40 cm, pak by to kdouloň nejspíše odnesla, ostatní ne. no a pak by ani chvoj nepomohla, spíše nahrnutí kompostu, zeminy, jaké se dělá u růží. Hnojíte-li něčím z obchodu, návod je na sáčku či láhvi. Hnojíte-li kompostem (přehnojit se s ním nejspíše nedá) pak bych ctil pravidlo pro hnojení, že za každý rok života dát cca 1 l (kg) pod plochu koruny. Na podzim. Při bujném růstu na živných půdách byste mohl uvažovat o použití hnojiva typu "Podzim" pro lepší vyzrání pletiv a vyšší odolnost proti mrazu. No a pokud chcete slyšet názor jak píšete někoho zkušeného, musel byste pro seriozní radu přidat minimálně i kde zahradu máte, na jakých půdách, jestli jsou zásobené vápníkem, jak velké jámy na výsadbu jste dělal, do čeho jste sázel, zdali jste do hloubky dával nějaké hnojivo na zásobní hnojení, jestli jste místo na výsadbu připravoval dopředu (rigolování, hnojení zeleným hnojením, předzásobení živinami do hloubky),..., jestli jsou v místě stromy poprvé, nebo jestli jde sad po sadu, co v tom sadu bylo,... Pokud v zemi není vápník a nedodal-li jste ho do země pod kořeny peckovin, budete to muset napravit - dodat ho do půdy v okolí stromu (vykopané jámy), do hloubky pod 40 cm. tak půl kila nejlépe dolomitického vápence. Chybí-li jim vápník mohou trpět klejotokem, špatně vyzrávat a následně trpět poškození zimními mrazy.