nemoc hrušně, Ovoce

Vážený pane Lukáš, nejspíše se jedná o bakteriální spálu růžovitých (nemusí tak být, přece jen by bylo lepší napadené hrušně vyfotografovat) je to bakteriální onemocnění, jejímž původcem je bakterie Erwinia amylovora. Tato bakterie napadá více než 140 druhů čeledi růžovitých, v našich podmínkách napadá zejména hrušeň, jabloň, hloh, skalník, jeřáb, hlohyni a kdouloň. Choroba se významně projevuje za teplého a vlhkého počasí v průběhu vegetace. Infikované květy vodnatí, vadnou, usychají, hnědnou až černají. Listy během několika hodin zhnědnou a svinou se. Květy i listy po napadení zůstávají na stromě viset. Napadené letorosty se zbarvují hnědočerně, usychají, svrašťují se, jejich vrcholy se hákovitě ohýbají. Specifickým příznakem je tvorba bakteriálního slizu, který se za tepla a vlhka objevuje na povrchu orgánů v podobě lepkavých, bělavých a později hnědnoucích a tuhnoucích kapek, povlaků nebo vláknitých útvarů. Spála je jednou z nejdestruktivnějších chorob rostlin, v příhodných letech pro její šíření může způsobit významné ztráty na výnosu u hrušní i jabloní, může dojít až k ohrožení životnosti stromů a řídnutí výsadeb. K šíření dochází infikovaným školkařským materiálem, přenašeči (včely, ostatní hmyz, ptáci), větrnými dešti nebo vzdušnými proudy unášejícími tzv. vzdušné provazce obsahující milióny spálových bakterií. V případě zjištění uvedených příznaků je nutno provést ochranný zásah, který spočívá v odstranění a spálení napadených větví, kdy řez provádíme až půl metru pod příznaky směrem ke kmeni. Pokud infekce pronikla do kmene nebo větví silnějších než 25 mm, je nezbytné strom vykácet a dřevo spálit. Řezné rány ošetříme roztokem přípravku SAVO dle návodu a zatřeme štěpařským voskem. Nářadí použité k řezu a kácení stromů je rovněž nutno desinfikovat uvedeným přípravkem. V lokalitách, kde se v loňském roce spála již vyskytla je vhodné provést preventivní ochranný zásah přípravky KUPRIKOL 50, CHAMPION 50 WP, KOCIDE 2000, FUNGURAN-OH ŘÉ WP nebo CUPROCAFFARO v koncentraci u jabloní 0,05 až 0,1 % a u hrušní 0,1 až 0,2 %. Postřiky aplikujeme na počátku květu, při dokvétání a začátkem růstu plodů. Staženo z webu rostlinolékařské správy.