Lze použít popel ze dřeva jako hnojivo, Ochrana rostlin

Chemický rozbor dřevěného popela vykazuje v obsahu prvků následující průměrné hodnoty, kdy nejvyšší je zastoupení: popel ze dřeva průměrné hodnoty u Listnáčů a Jehličnany Ca - vápník (jako CaO) - 30 % a 35 % K - draslík (jako K2O) - 10 % a 6 % P - fosfor (jako P2O5) - 3,5 % a 2,5 % dále jsou významné hořčík - Mg a ostatní stopové prvky Nejvyšší obsah vápníku v popelu ze dřeva je z důvodu ukládání Ca v rostlinách, především ve dřevní hmotě. Konkrétní obsahy jednotlivých živin jsou pak závislé na druhu dřeva a pohybují se např. u: ............... CaO - K2O - P2O5 buk......... 39,3 - 12,5 - 8,7 dub........ 39,3 - 12,5 - 8,7 bříza...... 36 - 8,7 - 4,0 habr ...... 50 - 10,7 - 9 jilm ........ 47,8 - 3,6 - 22 jeřáb...... 36,5 - 25,5 - 8,5 borovice 45 - 7,2 - 13 smrk...... 44 - 9,5 - 6,5 Použití popela ze dřeva je jednoznačně vhodným a v praxi je doporučováno jeho využití přes kompost, kdy se velice dobře živiny v něm obsažené naváží na organickou hmotu a také dojde k rovnoměrnému rozptýlení (rozložení), kdy pak při hnojení kompostem je celkově vzniklá kompostovací hmota výborným hnojivem. Doporučuji články věnující se dále problematice kompostování v Rukověti Zahrádkáře 2008 (v levém menu volně ke stažení) – Kompost na zahrádce autora Miroslava Kaliny na str. 18; Rukověť Zahrádkáře 2006 – Toxické látky – Oprávněná či přehnaná obava, autora RNDr. Vladimíra Mašína. Tady je dobré se zmínit i o významnosti vápníku pro půdu a rostlinu, kdy jeho dostatek v půdě v souvislosti s příznivou hodnotou pH půd pro rostliny, působí na omezení příjmu a tím i průniku do potravního řetězce, některým rizikovým prvkům (jedná se hlavně o Al, Pb, Cd aj.) a dalším látkám (zbytky herbicidů a pesticidů). Chtěla bych ale na tomto místě upozornit na narůstající problém zvýšeného obsahu draslíku - K v našich půdách (popel sám ho má vyšší obsah), který se v poslední době objevil a stále více komplikuje pěstování na intenzívně zahrádkářsky obdělávaných půdách v posledních 20-ti letech. Tento zvýšený obsah K je připisován většímu hnojení a používání Cereritu v našich zahradách, kdy především dusík (N) a méně pak fosfor (P) z Cereritu je spotřebován okamžitě rostlinami k růstu biomasy. K je pak prvkem majícím velmi uzavřený oběh na samotném stanovišti rostlin. Díky své velké pohyblivosti v samotných rostlinách se dá říci, že na stanovišti zůstává (snadno se vymývá z listů a ze starších částí rostlin). Vlivem tohoto vyššího obsahu K dochází pak díky jeho antagonismu s vápníkem následně k velkým problémům ve výživě rostlin - výsledkem je pak nižší plodnost kulturních rostlin, snížená kvalita produktů a jejich skladovatelnosti. Tyto problémy byly v minulosti zaznamenány jen u míchaných rašelinových substrátů, kde musel být správně upraven poměr mezi Ca, Mg a K v tzv. sorpčním komplexu půdy. Problém se rozšířil nyní i do našich zahrad; v polních podmínkách zatím nebyl zaznamenán. U našich západních sousedů v Německu je popel ze dřeva sice využíván i jako hnojivo přímo do půdy, a to v podzimním termínu kdy nahrazuje vápnění. Je však potřebné znát přesně pH půdy, kdy pak na půdách vykazujících kyselé hodnoty pH (-pH) je pak přísadou dřevěného popela řešeno vápnění půd (právě díky vyššímu obsahu CaO) v dávce až 200 g popela /1m2. U půd s neutrální půdní reakcí je pak doporučován jen udržovací přídavek - 50 g /1m2. Pro naše poměry a praxi však i nadále zůstává nejlepším doporučením použití popele ze dřeva jako příměsi do kompostu, kdy se navíc dají vyloučit vlivy případné nerovnoměrnosti rozdělení jím dodaných živin do půdy. Pokud by v něm byl dále větší či menší obsah rizikových látek, je tu existence určité pufrovací (vyrovnávací) schopnosti substrátu (kterým je i kompost) a později po použití kompostu jako hnojiva, pak stejně dále působí i samotná půda.