kravský hnůj-stopové prvky, Ostatní

Obecně k zahrádkaření: naše malá republika má nížiny i hory. Půdy, na kterých hospodaříme jsou černozemě na spraši, ale i jen hnědé půdy někdy v podhůří, jíly, písky,... Naši předkové si vybírali ta nejúrodnější místa, určité období tam půdu svým hospodařením drancovali a když už půda nerodila, popřípadě zarůstala moc plevelem, byla plná chorob pěstovaných rostlin, stěhovali se dál. Čím kvalitnější půda, tím déle mohli setrvat na místě. Na Vysočině by to bylo třeba už po pěti letech, v Polabí až po 10-15. Proto i Vy začnete mít potíže po různé délce hospodaření. Nebo ne Vy, ale až Vaši potomci... K rostlinám pěstovaným v různých tratích: Otázka tratí se týká z největší části obsahu humusu a ne obsahu živin v půdě. První rok plodiny odčerpají 60-80 % živin, podle toho na jakých půdách hospodaříte. On se obsah živin liší i pokud záhon hnojem jen tak postrašíte, nebo když dáte kvalitní hnůj v množství okolo 10 kg na 1 m. Takže doplněk živin i základních (NPK) je předpokladem kvality a výnosu. Ale nebojte se, nic se neděje, když nehnojíte ničím jiným. V řadě po sobě následujících let postupné snížení výnosu a kvality sklizně nepoznáte, jen ve srovnání sklizně první a třeba desáté, patnácté na stejné ploše. Můžete to řešit podobně jako naši předkové, stěhováním na nové místo a ponecháním původní zahrady ladem. Půdu si nevypráskáváte jen s ohledem na stopové prvky, ale i s ohledem na základní živiny. Ohledně stopových prvků a souseda: to co sníte, nebo co sní kravička projde trávením a tělo si z toho vezme co potřebuje. Tedy hlavní živiny i stopové prvky. Postupem času se z půdy se sklizní některé prvky ztrácejí - on si je organizmus konzumenta stahuje do kostí, svalů, tělesných orgánů a nevyměšuje je. Je tedy vhodné tyto prvky doplňovat. Měl byste se v tomto vzdělávat dále, zjistíte, že tyto není nutné doplňovat prostřednictvím Cereritu, ale i prostřednictvím hnojiv, které makroprvky N,P,K,Mg neobsahují. Tedy soused má pravdu se stopovými prvky, pro Vaše pojetí hospodaření na zahradě ne v tom, že se musí nutně dodávat jen skrze Cererit. Ohledně hnojení: Jinou formu, než chemickou není organizmus rostlin přijmout. Tedy i z hnoje musí nejprve bakterie živiny zpracovat, pak musí zahynout a teprve z nich živiny přijme rostlina. Vedle hnojiv chemických (snad Cererit, NPK,nebo co si vlastně pod tím představujete?), existují i další jako jsou i různé kostní, masokostní moučky, rohovina, čilský ledek, mleté fosfáty, draselná sůl, dolomitické či jiné vápence - vše těženo buď přímo z přírody nebo ze zvířat. Hnojit se dá i jinými exkrementy, například od slepic. V takových hmotách některé stopové prvky jsou, nebo zpravidla jsou, ale jen pokud použijete nějaký prášek nebo vodičku se stopovými prvky, víte, že jste je do půdy opravdu dal.