KOPR, Zelenina

Kopr patří mezi pěstitelsky nenáročné rostliny - není příliš náročný ani na půdu ani na výživu, jen příliš suché polohy mu nevyhovují. V takových podmínkách je schopen vytvořit pouze semena, nati se od něho nedočkáme. Je to kořeninová dlouhodenní rostlina - z letních výsevů rychle vybíhá do květu. Pro pěstování na nať se proto vysévá postupně, především v jarních termínech (III - IV) zhruba ve 2-3týdenním intervalu. Lze ho pěstovat i ve sklenících, fóliovnících a pařeništích (II - IV) jako přísev ostatních rychlených zelenin - karotky, salátu, nebo mezi ranými kedlubny. Při venkovních výsevech na záhony je uváděno jeho použití především jako značkovací rostliny při výsevech mrkve, petržele a cibule, případně se často pěstuje jako doprovodná rostlina okurek, u nichž se používá při jejich kuchyňském zpracování. Zda je možné jeho pěstování spolu s česnekem a cibulí bude záviset nejspíše na představě co bude pro Vás důležitější pro sklizeň - cibule a česnek potřebují v druhé polovině vegetace spíše sušší podmínky, pokud budete chtít sklízet koprovou nať, asi jí v takových podmínkách příliš nenaroste a kopr bude rychle končit svou vegetaci navíc s ohledem na dlouhodennost. Čerstvá nať je velkým nedoceněným zdrojem vitaminu C (140 mg ve 100 g) a provitamínu A (13 mg). Ve směsných kulturách pro biozahrádkaření je kopr uváděn dále ve vhodné kombinaci s hlávkovým salátem, naopak jako nevhodnou jsou fazole. Nemá být pěstován v blízkosti fenyklu (zvláště pokud je pěstujeme na semena) - obě tyto kořeninové zeleniny se kříží. V zahradě se v dobrých podmínkách sám přesévá a semena si v půdě podrží klíčivost a přežívají po dobu až tří let. V účincích na škůdce údajně odpuzuje mšice a roztoče, a patří mezi rostliny které mají v oblibě slimáci a plži.