Kdy přihrnovat brambory?, Brambory

Vážený pane Aleš, odpovím Vám poněkud komplexněji, jelikož je výsadba brambor již aktuální. Příprava pozemku pro pěstování brambor nastává již na podzim. Brambory jsou na půdu náročné, vyžadují v ní dostatek humusu a živin. Z organických hnojiv pod brambory je nejlepší chlévský hnůj nebo kvalitní kompost v dávce 10Kg na m2. Organická hnojiva zapravujeme do půdy na podzim při podzimní orbě (rytí). Přes zimu necháme pozemek v hrubé brázdě. Na jaře dva týdny před výsadbou zapravíme do půdy 40-60g superfosfátu a 40g síranu draselného na 1m2, zahrádkáři ale většinou používají kombinované hnojivo cererit, je osvědčené. Zjara, jakmile půda oschne, je nutné pozemek urovnat, aby se zabránilo nadbytečnému odpařování vody z půdy a netvořily se hroudy. Brambory se mají sázet do teplé a kypré půdy. Kyprá půda propuští dostatek vzduchu, který je nezbytný pro rychlé klíčení rostlin a jejich zakořeňování. Brambory v dobře připravené půdě rychleji vzcházejí a bujněji rostou. Ve vyšších polohách se vyplatí půdu před výsadbou na několik dnů pokrýt folií, aby se rychleji a lépe prohřála. Brambory sázíme tehdy, kdy je půda prohřátá do hloubky 100 - 120 mm na 8°C. Nejdříve se brambory sázejí na lehčích půdách, které se rychleji zahřívají. Na těžkých půdách, které pomaleji vysychají a jsou méně záhřevné, je termín výsadby pozdnější. Doporučený spon při pěstování na volném záhoně je rozteč mezi řádky 0,60m a vzdálenost jednotlivých hlíz v řádku 0,25m. Na volném záhonu s písčitohlinitou půdou je optimální hloubka výsadby 100 - 120 mm, v hlinitopísčité půdě 80 - 100 mm, v hlinité až jílovité půdě 50 - 60 mm. Při výsadbě brambor platí stará zásada - mělce sázej, vysoko nahrnuj!! Všechny hlízy se vysazují vrcholovým očkem nahoru. Pokud je hlíza zasazena opačně, klíček se značně prodlužuje a na vscházení potřebuje více času, zásobních látek i energie. Zvlášť opatrně vysazujeme předklíčené nebo předklíčené a zakořeněné hlízy. Po uložení do jamky je jemně přihrneme 50-70 mm vrstvou půdy. Zeminu nepřitlačujeme a neušlapáváme!! Brambory by vzešli mnohem později. Vysázené zakořeněné hlízy je nutno vydatně zavlažit. Nahrnování brázd - podporuje tvorbu dalších kořenů, stolonů a hlíz. Kořeny, stolony a hlízy vyrůstají z každého uzlu na stonku, který je ve vlhké zemi. Když tedy přihrneme vlhkou půdou i nadzemní uzel stonku, mohou z něj vyrůst kořeny, stolony a hlízy. Přihrnutím se zároveň vytváří brázda, která lépe odvádí přebytečnou vodu a umožní snažší sklizeň úrody. Pokud rostliny nedosáhnou výšky 0,2 m, záhon pouze okopáváme. Tím ničíme vzešlé plevele, provzdušňujeme půdu a zlepšujeme hospodaření s půdní vláhou. Na volném záhoně začínáme s nahrnováním v době kdy rostliny dosáhly výšky 0,25 - 0,30 m a začínají nasazovat květní pupeny. K trsu nahrnujeme dobře provzdušněnou zeminu. Nejvhodnější je nahrnování provést po vydatnějším dešti nebo zálivce, půda však nesmí být přemokřená. Nahrnujeme až po oschnutí povrchu půdy. Ve velkovýrobě se nahrnuje v podstatě již dva týdny po výsadbě, provádí se proorávka naslepo tato operace slouží nejen k odplevelení porostu nakypření půdy, ale zároveň vytvořením hrůbků se zvýší povrch půdy a půda se rychleji prohřívá.