Hnojení chlévským hnojem, Ovoce

Přímý produkt kraviček je tzv. chlévská mrva. To je materiál, který obsahuje vše v čerstvém stavu. Když ji nastelete pod stromy vymáčí z ní voda a déšť živiny, které jsou v ní, mimo dusík. Ten při takovém zacházení obyčejně z velké části uteče do ovzduší. Hnůj je biologicky zpracovaná mrva, kdy už není moc jasno, co byla sláma a co bylo to, co do slámy padalo. Lepší než dávat kravince přímo ke stromům je udělat z nich hromádku či hromadu, držet ji vlhkou, ev. jí při vrstvení prohazovat a pohazovat zeminou, aby jednak neutíkal dusík (pohazovat) a živiny uvolněné mikroby se mohly vázat (prohazovat) do sorpčního komplexu půdy. Na podzim se hnojí proto, že záhony jsou bez porostu. Hnůj máme co nejdříve zarýt či zaorat, aby z něho nic nemohlo utíkat (N). Na podzim se hnojí proto, že slunce už nemá takovou sílu z něj, když je na povrchu, ten dusík vytáhnout. Na podzim se hnojí (doma) zejména tehdy, když je pod mrakem, nebo dokonce mrholí, přeprchává. Proto aby dusík z hnoje, který máme zarýt, neutíkal. Co nejrychlejší zarytí ztráty výrazně sníží. Když dáte mrvu či hnůj ve větším množství, dusík z něho začne být stromkům k dispozici nejdříve tak za tři týdny, za měsíc. Takže začnou bujnět ve druhé míze. Na podzim nebudou chtít zklidnět, konce větví nevyzrají, budou na nich držet listy až do zimy, pokud by byly mrazy, nové výhony mohu namrzat, podobně jako nevyzrálá kůra a mladé kmínky pod ní. Takže podle mě produkty krav hromaďte a hnojte až na konci vegetačního období nebo v zimě.