Cesmína, Okrasné dřeviny

Cesmína - lat. rod Ilex, Cesmíny dorůstají středně rychle a existují u nich různé habituální - růstové typy, jak uvádí Ing. K. Hieke - viz Praktická dendrologie: longipes (keřovitý, vícekmínkový široce vejčitý stromek), aquifolium (keř hustě a strnule široce vejčitý), crenata (od předchozího typu se liší hustou stavbou), pyramidalis (užší a sloupovitější než předchozí a navíc zavětvený od země), pendula (široce kulovitý keř s mírně převisajícími špičkami) a scotica (keř široce polokulovitý a velmi řídký). Předchozí výběr na základě habitu je důležitým vodítkem pro správný výběr vhodné rostliny pro Váš záměr, pokud nebudete chtít pěstovat cesmínu vysloveně jako bonsai. Vyberte rostlinu menšího habitu, ty vyšší patří spíše do volné půdy! Co se týká nároků na pěstování: všem cesmínám svědčí polostín, některé jsou vysloveně stínomilné. V našich podnebních podmínkách potřebují chráněné stanoviště. Vyžadují těžší půdy, mírně vlhké a propustné - (pouze I. aquifolium a I. opaca, - obě navíc vyhraněněně stínomilné, rostou dobře i v lehčích a kyprých půdách, I. aquifolium je navíc vápnomilná.). Obecně platí, že je vhodný vyšší obsah humusu v půdě, a to zejména pro stálezelené druhy pro které je důležitá i vzdušná a půdní vlhkost - na podzim před zámrazem je důležitá důkladná zálivka. Hlavně v zimě mohou trpět výsušnými větry. I když většina cesmín je v našich podmínkách otužilá, v tužších zimách mohou namrzat, zpravidla však dobře regenerují. Nutná je přikrývka a přistínění před zimním a předjarním spalujícím sluncem. Anglické zdroje uvádějí, že cesmíny patří mezi dřeviny které se velice dobře tvarují, případně se mohou řezem citlivými zásahy vyrovnávat a korigovat růstové nepravidelnosti. Pro vybraný druh cesmíny vyberte odpovídající stanoviště, hlavně se vyhněte exponovaným místům. Při vysazování do nádoby nezapomeňte na drenážní vrstvičku na dně oddělenou od substrátu nejlépe netkanou textilií (aby nedošlo k zalepení drenážní vrstvy) a v zimním období umístěte pod květináč - nádobu, špalíčky, které zajistí rovnoměrný odtok přebytečné vody a kořeny nebudou tak trpět chladem spojeným s přemokřením. Zazimování, důkladné hlavně na počátku pěstování, je dalším nejdůležitějším požadavkem pro úspěšnost pěstování. Ideální bude, pokud to rozměry rostliny a květináče dovolí, jeho zapuštění do země na stanovišti s odpovídajícími nároky rostliny + zasypat listím, slámou, přikrývka chvolím ap. V dalších letech už bude nutné řešit situaci zazimování obsypáním květináče listím v ohrazení, nebo obalením izolačním materiálem. Nezapomenout na výše zmíněná rizika - slunce, vítr a i občasná zálivka v obdobích bez mrazů. Pokud jí chcete pěstovat i pro krásné červené a trvanlivé plody, je nutné pěstovat vedle sebe samčí a samičí rostliny a řezat jí co nejméně, protože s řezem vždy odstraňujeme i plody (květy).