Podzimní zahrada jako z pohádky o pastelkách

Sezona sice doznívá, ale díky stromům a keřům, které noční chlad ustrojil do jiskřivého hávu, přichází jedno z nejpůvabnějších období.

Dívejte se pozorně, ať vám z barev podzimu nic neunikne!

Zvlášť kouzelný je podzim na Vyškovsku. Kam oko dohlédne, tam rostou stromy. V lesích, na stráních, uprostřed polí i u rybníků se to jen hemží listy, které z větví září jako mihotavé plamínky.

Také mnohé místní zahrady procházejí fascinující proměnou. Jednu takovou, kde má podzim volnou ruku k tvoření, vám teď představíme.

Stesk po létu tu neznají

Každý, kdo si myslí, že nejkrásnější sezona je ta podzimní, se tady cítí jako v pohádce. Čtvercový pozemek o velikosti přibližně 30 x 30 metrů je jedno velké jeviště s dřevinami v hlavních rolích. Koruny tu hrají všemi odstíny, jaké si člověk dokáže představit, a dávají najevo, že jsou pro zahradu nepostradatelné. Osazování probíhalo podle hesla: V množství je síla. Díky tomu pohled do zahrady vyvolává pocit prodlouženého léta, protože nikde ještě není vidět píď holé země.

Škumpa je velká parádnice. Výhled na ni rámuje oblouk popnutý vistárií, která zežloutne později.

Kamenný strážník dobré nálady na kolemjdoucí rozpustile vyplazuje jazyk, aby v zahradě bylo veselo

Červená se objevuje na listech i plodech skalníků. Ve spoustě odolných druhů a odrůd si vybere každý.

Za jasného říjnového dopoledne se naplno projevuje kontrast mezi sytou zelení neměnných stálezelených druhů a nově získanými barvami opadavých listnáčů. Oba typy rostlin obývají místa v zahradě v harmonickém poměru, to proto, aby třetí roční doba hýřila barvami a ta čtvrtá nezůstala šedivá.

Co list to perla

Jen máloco umí stárnout s takovou grácií jako listy. Ty nejhezčí majitelka lisuje a vyrábí z nich nejrůznější dekorace. Slouží dokonce i jako razítka na ručně zpracovaný vánoční papír. A které listy má ve své zahradě nejraději? Samozřejmě mezi nimi nechybí ty javorové. U zdi vedle stodoly roste javor mléč (Acer platanoides Crimson king), jehož korunou probleskují šarlatové tóny.

Půvabné jsou také špičaté, ostře zubaté listy okrasné sakury (Prunus serrulata Kiku-shidare-zakura).

Ještě než podzimní nádhera skončí na kolečku a pak v listovce, postará se o příjemně strávené chvíle na zahradě. Užijte si je!

Jen pár metrů opodál na místě, kde kamenná dlažba dvorku přechází v oblázkovou pěšinu, stojí dvojice tavol kalinolistých (Physocarpus opulifolius Diabolo). Donedávna místu dodávaly tajuplný výraz svou temně purpurovou barvou. Dnes v hluboce vykrajovaných listech převládá teplý oranžovočervený nádech. Až je odnese vítr, zůstanou ve větvích dekorativní plodenství.

Pohledové dominanty

Jestli se něco umí rozloučit ve velkém stylu, pak je to škumpa ocetná (Rhus typhina). Zatímco v létě její velké, palmě podobné zelené listy vrhaly příjemný stín, teď jsou svěšené a do podzimního finále vstupují v pestrém převleku. To byl také důvod, proč z tohoto stromu s deštníkovitou korunou majitelé vytvořili pohledový prvek a výhled na něj zarámovali obloukem porostlým pnoucí vistárií (Wisteria).

Vistárii trvá déle, než ukáže podzimní tvář. Až někdy v listopadu se vybarvuje do žluta, nejen na oblouku, ale také na pergole, kterou zahalila hustým pláštěm po necelých šesti letech.

S ještě větším elánem stoupá vzhůru přísavník trojcípý (Parthenocissus tricuspidata). Právě na něm vyniká tvůrčí síla desátého měsíce nejlépe. Jeden list je oranžový, druhý žlutý s červenými líčky od sluníčka, další má barvu růžového poupěte a ten vedle je zrzavý jako veverčí kožíšek. Pohled na pestře vymalovanou cihlovou zeď oddělující pozemek od ulice bere dech.

Tvůrčí síla v pořadí desátého měsíce vyniká na listech přísavníku. Pohled na pestře vymalovanou cihlovou zeď bere dech. V dřevěných kádích roste máta.

Inspirativní výsadby

I když bez stromů a keřů by podzim nebyl ani z poloviny tak krásný, nejsou tu dřeviny samy. Půvabný obrázek dokreslují okrasné trávy spolu s odkvetlými trvalkami, které putují na hromadu kompostu až ke konci zimy. Vznikají tak půvabně osázená zákoutí, z nichž můžeme čerpat inspiraci.

Třeba osluněný záhon s kamennou bordurou a slunečními hodinami. Uprostřed něj stojí hloh obecný (Crataegus laevigata), jehož červenající se lístky pěkně ladí s dřišťálem (Berberis thunbergii Rose glow) rostoucím pod ním. Zbytek místa okolo kmene vyplňují nenáročné třapatkovky (Echinacea purpurea) s trvanlivými, čokoládově hnědými terči a keřovité mochny (Potentilla fruticosa Goldstar), které nebojácně předvádějí ještě několik žlutých kvítků.

Hezké je také spojení namodralého jalovce skalního (Juniperus scopulorum Skyrocket) s podsadbou z tavolníků nipponských (Spiraea nipponica). Nápaditá kombinace tak trochu evokuje raketu při startu.

Tavolníky podpořené slunečním světlem šlehají okolo sloupovitého jalovce jako plameny. Za nimi líně povlávají péřité laty okrasných trav. Kdo říká, že je podzim smutný?

Tentýž jalovec pro svou jedinečnou barvu a štíhlou siluetu vyniká v polostinném koutu u studny, chráněném stříhaným živým plotem namíchaným z tújí (Thuja occidentalis Smaragd) a modře ojíněných cypřišků (Chamaecyparis lawsoniana Columnaris). Společnost mu dělají stálezelené juky (Yucca filamentosa) a zimostrázy, poloopadavý zimolez kloboukatý (Lonicera pileata), červená tavola a nádherný bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea Windspiel) se zlatožlutými květonosnými stébly a listy.

Harmonický poměr mezi stálezelenými a opadavými dřevinami zajistí, aby podzim hýřil barvami a zima nezůstala šedivá. Ve zlatém převleku to sluší lísce i bezkolenci.

Žlutá tu trylkuje i z malviček hlohyně šarlatové (Pyracantha coccinea) a listů na lískovém keři. Soběstačná líska (Corylus avellana) zapadá v létě do průměru, ale s podzimem svítí jasněji než hořící pochodně.

Milá zpestření

O vlídnou atmosféru na zahradě se stará strážník dobré nálady. Toho majitelka vyskládala z placatých kamenů. Oči má z opuštěných šnečích ulit a jazyk z dlouhého listu okrasné třešně, pod kterou oddaně stojí už několik let.

Kdyby se podzim nevyvedl a listy rychleji opadaly nebo pochmuřily pod hnědým přelivem, oživí zahradu rudé šípky růží svraskalých (Rosa rugosa) a plody skalníků (Cotoneaster) na keřích v plotu či v přízemním pokryvu.

Růží svraskalých si v této zahradě velmi váží. V létě úžasně voní a z boubelatých šípků majitelé vyrábějí lahodný sirup.

Zbrunátněly také bergénie. Mezi jejich velkými kožovitými listy se dlouho drží podzimní vlhko, a tak není žádným překvapením, že sem občas zavítají žabky z blízkého jezírka.

Za nočního chladu zbrunátněly také listy bergénií. Jsou velké, tuhé a drží se mezi nimi vlhko. Místním žábám poskytují perfektní úkryt.

Foto autorka