Pěstujeme zdravé muškáty bez chorob, škůdců a vad

Rádi si všímáme, jak pěkně vypadají okna, balkony, terasy a další místa, která zdobí zdravé muškáty. Připomeňme, co pelargonie může poškodit.

Z abiotických (neparazitních) poruch je nejčastější korkovitost listů, která se objevuje na muškátech při nadměrné zálivce.  Na vině pak bývá přílišná vlhkost pěstebního substrátu. Příčinou se však může stát také dlouhodobější období s vyšší vzdušnou vlhkostí.

Abiotická korkovitost listů muškátů vzniká z nadměrné zálivky

Nadbytek vody v rostlinných pletivech způsobuje na spodní straně listů bradavičnaté zduřeniny (intumescence), které se v pozdějších fázích z důvodu odumření zduřelých buněk mění v typickou korkovitost.

Intumescence - počátek korkovitosti na listech muškátu

Nevhodná zálivka (většinou příliš studenou nebo teplou vodou na list) může být příčinou abiotické skvrnitosti listů.

Abiotická skvrnitost listů

Další abionózy pelargonií a jejich příčiny popisuje Rostlinolékařský portál.

Choroby muškátů: prevence a léčba nebo likvidace

Protože pěstitelé množí muškáty většinou vegetativně, nejsou vzácností virové choroby. Příznaky infekčních chorob se projevují různě – zesvětlením až žloutnutím listů, světlými skvrnami různého tvaru, kadeřením a jinými deformacemi listů, změnou barvy květů, zakrnělým růstem apod.

Virová žlutá skvrnitost muškátů

• Muškáty chráníme odběrem řízků výhradně ze zdravých rostlin a okamžitou likvidací napadených pelargonií.

Pravděpodobně nejzávažnější chorobou muškátů je bakteriální skvrnitost a vadnutí (Xanthomonas hortorum pv. pelargonii). Nejprve jednotlivé listy za slunečného počasí vadnou, postupně pak žloutnou, vytvářejí se na nich průsvitné a později hnědé skvrny, zasychají a odumírají.

Bakteriální skvrnitost a vadnutí

• Napadené rostliny okamžitě odstraňujeme (nesmí přijít do kompostu a nesmíme z nich odebírat řízky). Všechny pěstební nádoby a nářadí, které přišlo do styku s napadenými rostlinami, vhodným způsobem dezinfikujeme.

Vadnutí a hniloby kořenů muškátů však mohou způsobovat i některé půdní mikroskopické houby jako např. Pythium spp., Cylindrocladium scoparium, Verticillium dahlie, Phytophtora cactorum.

• V těchto případech chráníme zdravé muškáty používáním kvalitních pěstebních substrátů, okamžitou likvidací napadených rostlin a popřípadě aplikací přípravků na ochranu rostlin.

Jak dostupné jsou aktuálně povolené přípravky v balení pro hobby pěstitele, to lze pro jednotlivé choroby ověřit v Rostlinolékařském portále.

U muškátů páskatých se poměrně často objevuje rzivost (Puccinia pelargonii-zonalis), pro kterou jsou typické hnědé polštářky spor na spodní straně listů. Na vrchní straně listů jsou patrné jen žluté skvrny. Silněji napadené listy opadávají a často odumírají i celé rostliny.

Rzivost listů pelargonií

• Základem ochrany je pěstování odolnějších kultivarů, nepřehnojování dusíkem a především vhodná zálivka (méně často, ale důkladně, ne na listy).

Příčinou skvrnitosti listů však mohou být i některé další mikroskopické houby (například Macrosporium pelargonii, Cylindrocladium scoparium nebo Alternaria spp.).

Z chorob houbového původu zmiňme ještě šedou hnilobu, pro kterou jsou typické husté šedé povlaky houby na napadených a zahnívajících částech listů, stonků i květů.

• Zdravé muškáty bráníme před ovlhčením a včas odstraňujeme napadené části.

Mšice a další škůdci na pelargoniích

Z živočišných škůdců napadají pelargonie mšice, které zapříčiní různé listové deformace. Rovněž přenášejí virové choroby.

Mšice na spodní straně listu

Občas pelargonie napadají molice, známé jako bílé mušky.

• Použít proti nim můžeme většinu přípravků na mšice, avšak žádný z nich není účinný na vajíčka ani na pupária molic. Proto postřiky třikrát po sobě opakujeme a to v intervalech 10–15 dnů.

Velmi často na muškátech škodí i housenky můr (nejčastěji Autographa gamma, Phlogophora meticulosa, Mamestra spp. aj.). Většinou se setkáváme jen s jejich požerky, protože housenky zůstávají přes den schovány.

List muškátu poškozený požerkem housenek

• Ve většině případů si vystačíme sběrem housenek (ve večerních hodinách). Pouze v nejnutnějších případech použijeme insekticidní ochranu.

Červci na muškátu

Poměrně méně častými škůdci v našich podmínkách jsou červci, především červec citroníkový (Planococcus citri).

Na rostlinách se projevuje bílými vatovitými chomáčky nebo drobnými průsvitnými pukličkami.

• Ochrana je poměrně obtížná.

Méně obvyklými škůdci jsou smutnice (Scariadae).

Průsvitné štíhlé a 4–7 mm dlouhé larvy žijí v půdě, kde se živí nejen organickými zbytky, ale i mladými kořínky rostlin.

Také přípravky proti škůdcům lze vyhledat v Rostlinolékařském portále.

Foto autor