Pesticid v zahradě? Smysl má, jen když víme, co a jak děláme

Mnozí pěstitelé laici používají pesticid chybně. Víc uškodí, než pomůže „něco“ postříkat „něčím z garáže“. Ať je to insekticid, či fungicid.

Nejdřív diagnóza, pak ošetření

Zcela prvotním a zásadním problémem ochrany rostlin je správné určení příčiny poškození. Ze svých více než padesátiletých zkušeností si dovolím tvrdit, že přibližně polovinu všech poškození rostlin na zahrádkách nezaviní choroby ani škůdci, ale že jde o poškození abiotického (neparazitárního, fyziologického) původu. V těchto případech je aplikace jakéhokoliv pesticidu zcela zbytečná.

Rajčata proti plísni ošetřujeme především podle průběhu počasí

Stanovit správnou diagnózu není ovšem snadné. K tomu je třeba určitých a někdy i značných zkušeností a znalostí. Profesionální rostlinolékaři a specialisté ve výzkumných institucích sice existují, ale ti ve své pracovní náplni nemají rady zahrádkářům, i když se najdou i tací.

Slovní popis příznaků poškození v různé literatuře je většinou nedostatečný nebo pro laika nesrozumitelný. Laikům mnohem víc pomohou výstižné fotografie, popřípadě doplněné kvalitním textem.

Více než sedm stovek nejdůležitějších poruch, chorob a škůdců zahradních plodin (ovoce, zeleniny, révy vinné, brambor a okrasných rostlin) obsahuje obrazový Atlas chorob a škůdců na webu ČZS. Najdete v něm na tři tisíce fotografií s příznaky poškození rostlin.

Čím ošetřovat

Když diagnózu poškození správně určíme nebo se ji dozvíme, již není takový problém si najít důvěryhodný zdroj a zjistit, co s tím, který postup a přípravek kdy použijeme. Prakticky denně aktualizovaný Rostlinolékařský portál, projekt Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, uvádí u řady plodin různé možnosti zásahu.

V této fázi jabloně už mšic nezbavíme…

Každý škůdce i choroba má svůj vývoj

V mnoha případech potřebujeme znát i vývojový cyklus původce poškození. Když  o něm nic nevíme, často vybereme nevhodný termín ošetření a přípravek aplikujeme zbytečně.

• Takovým postupem je ošetření ovocné dřeviny proti mšicím v době, kdy jsou sice poškození velmi patrná, ale mšice už odletěly na své letní hostitelské rostliny. Poškození postřikem nenapravíme.
• Stejně naprázdno vyjde ošetření proti strupovitosti jádrovin v okamžiku, kdy se choroba objeví na plodech, nebo proti rzivosti hrušní viditelné ve skvrnách na listech.
• Podle kalendářního data nelze ošetřovat ani broskvoně proti kadeřavosti, protože účinné ošetření je v některém roce třeba provést již v lednu, v jiném až v březnu.
• Obdobné je to například u rzivosti hrušní, kdy termín účinného ošetření může být v jednotlivých letech v rozmezí větším než jeden měsíc.

Ošetřovat hrušně proti rzivosti v této fázi je již zbytečné

Pesticid jako každoroční rituál?

Chybu děláme také v případě, že postřik proti chorobám a škůdcům aplikujeme jen proto, že jsme to tak dělali loni. Pozor také na různá zahrádkářská kalendária ochrany rostlin, která samozřejmě nemohou brát v úvahu specifické podmínky konkrétního roku.

• Například není na místě ošetřovat proti plísním okurek, rajčat, brambor, cibule při dlouhodobém suchém a teplém počasí. V takovém počasí chybí podmínky pro rozvoj infekcí.

Ošetření broskvoní proti kadeřavosti nemá termín daný kalendářem

Pesticid ve velkém balení

Problémem může být používání přípravků v tzv. velkobalení. Přípravek je třeba spotřebovat do termínu expirace. Pozor na jakékoliv odsypávání nebo odlévání do jiných obalů pro sousedy, kamarády apod. Přípravky na ochranu rostlin musí být (i podle zákona) skladovány pouze v původních obalech.

Proto také existuje sortiment přípravků s označením pro profesionální použití, které se smějí prodat jen tomu, kdo má platné osvědčení o zkoušce z odborné způsobilosti pro nakládání s takovými přípravky. Takový uživatel vede evidenci o používání přípravku a v tomto směru podléhá kontrole.

Foto autor