Jaké metody se dříve používaly pro rychlení dřevin?
Cílem rychlení dřevin je, aby vykvetly v době svého vegetačního klidu. Dříve se používala metoda např. namáčení koruny do vody či teplá pára.
Cílem rychlení dřevin je, aby vykvetly v době svého vegetačního klidu. Dříve se používala metoda např. namáčení koruny do vody či teplá pára.
Zazimovat, možná ještě vysadit některé dřeviny či růže, shrabat listí, zakrýt záhony. Činnosti, které je dobré před zimou nepodcenit.
Někdo hlízy ukládá do písku, někdo do rašeliny nebo je zasypává pilinami. Každá hlíznatá rostlina ale chce jiný přístup.
Je konec října či začátek listopadu ještě vhodný na výsadby trvalek? Nebylo by lepší, abychom tuto činnost odsunuli a počkali až na jaro?
Aby měly trvalky možnost zakořenit ještě před příchodem silnějších mrazů, vysazujeme je na podzim včas.
Lotosy s lekníny jsou si velmi podobné a často jsou zaměňované, přitom každý vyžaduje značně jiné podmínky týkající se především tepla.
Kvetoucí trvalky patří mezi nejvýraznější zástupce bylin v zahradách. Trvalkové výsadby jsou čarovné. Proměňují se v průběhu celé sezony.
Z různých důvodů, někdy i kvůli sousedům, budujeme živý plot. Dřeviny si vybírejme také s vědomím, že mohou být různě jedovaté.
Slunné, suché, teplé stanoviště s dobře propustnou půdou. To jsou ideální podmínky k tomu, aby delosperma vytvořila bohatě kvetoucí polštáře.
Září využijeme vedle jiného také k výsadbě květin. Cibuloviny dobře zakoření a některé dvouletky ještě na podzim vykvetou.
Bohatě kvetoucí delosperma je možná více známá pod názvem kosmatec. Jde o suchomilnou skalničku z Afriky, která nevyžaduje téměř žádnou péči.
Jedna z nejčastějších otázek je: „Jak mám ty keře stříhat?“. Těžko říct, kde se vzala domněnka, že je nutno je stále stříhat či řezat.