Přihlásit
Odborníci hledají myšky s proužkem na zádech. Zahlédli jste je na malinách?
Nejsou myšky jako myšky, v zahradě jich bývá plno. U domu myši domácí, v záhonku zlobí hryzec. Může se však objevit i zajímavý a vzácný druh.
Pokud jsou v okolí zahrady pole, jsou běžní hraboši. Ušatých myšic je hned několik druhů, vyskytují se hlavně v zahradách s množstvím stromů a keřů.
Myšky z doby ledové
Na svém pozemku, v okolí domu, chalupy a zahrady však můžeme narazit také na velmi vzácnou myšku z doby ledové – myšivku horskou (Sicista betulina).
Živočich vypadá jako velmi drobounká myška, ale mezi myši nepatří. Řadí se sice mezi hlodavce právě jako myš, ale je příbuzný tarbíkům. Tarbíky nejspíš znáte ze zoo, případně z něčího domácího chovu.
Tarbíci, rovněž hlodavci, dokážou skočit hodně daleko díky silným a dlouhým zadním končetinám. Ke stabilitě jim pomáhá dlouhý ocas ozdobený štětičkou na konci.
Myšivka je tarbíkům příbuzná, ale vlastně vypadá jako obyčejná myš, nemá tak nápadně dlouhé nohy jako tarbík ani tu štětičku na ocase.
Na první pohled je na myšivce zvláštní velmi dlouhý ocas. Je delší než tělo a myšivkám slouží při šplhání jako opěra.
Druhým nápadným znakem myšivky je černý proužek na zádech. Táhne se od očí až k ocasu.
- Myšivka horská je velmi drobounká, vejde se do lidské dlaně, váží jen asi 10 gramů (jako dvě kostky cukru). Oproti myším nebo myšicím má menší ouška.
Myšivka byla plošně rozšířená v Evropě v době ledové, s postupným oteplováním ustupovala na sever. Ostrůvkovitě zůstaly populace myšivky pouze v některých horách ve vyšších nadmořských výškách. Konkrétně v České republice zůstala ve třech oblastech: v Beskydech a Jeseníkách a dále v pohraniční oblasti jižních Čech a Rakouska.
Myšivky šplhají po stoncích bylin a keřů
Myšivky mají rády vlhké louky, podmáčené louky, zamokřená rašeliniště, porosty tužebníku, ale také staré horské lesy s podrostem. Milují okraje lesů a pozdně sečené louky. Myšivky v tomto prostředí žijí ve vegetaci, šplhají po stoncích vysokých bylin a keřů a hledají zde potravu – semínka, plody i hmyz.
K odpočinku zalézají do úkrytu, což může tvořit třeba drn vegetace, trouchnivějící dřevo či skulina pod kameny. Myšivky uvidíte nejlépe během léta. Na podzim totiž zalezou do země a půl roku spí pravým zimním spánkem. Pro období hibernace si nedělají zásoby jídla, vůbec se neprobouzejí.
Metabolismus myšivky se zpomalí, sníží se tělesná teplota, dech i srdeční tep. Schovaná v bezpečí suchého hnízda v zemi přečká těžké období roku. Probouzí se až v květnu, kdy v horách raší nová vegetace.
Odborníci mapují výskyt vzácné myšky
Myšivky jsou noční tvorové a jsou velmi vzácné. Můžete je tedy spatřit? Málokomu se to podařilo, ani mnoho zoologů je nevidělo. Ale kdo se nekouká, nic nevidí. Myšivky jsou převážně noční, ale mohou být aktivní i ve dne. Pokud se člověk pohybuje pomalu ve vhodném prostředí, například pracuje na zahradě, může ji spatřit, jak se prodírá vegetací, šplhá v malinách.
Existují i pozorování, kdy je lidé chytili do ruky. To ale raději nezkoušejte. Je to drobné zvířátko, mohli byste jí ublížit. Také si ji můžete splést například s myšicí a ta by vás kousla. Myšivku také můžete najít mrtvou po pokosení louky, nebo pokud se vám vaše kočka či pes chlubí svými úlovky.
- Protože je nenápadná, v noci žijící a velmi vzácná, je těžké ji najít. Odborníci ze společnosti Alka Wildlife, o. p. s., budou vděčni za pomoc s mapováním výskytu tohoto tvora.
Velmi vzácné, proto i chráněné myšivce chtějí odborníci pomoci. Nyní zjišťují, kde v současnosti žije a jestli myšivkám něco hrozí. Pokud se tedy domníváte, že jste myšivku horskou viděli nebo ji našli mrtvou, napište autorce článku.
Jak myšivku horskou poznat
Velmi dobrým rozpoznávacím znakem myšivky je černý proužek na zádech. Je dobře vidět. V České republice se však vyskytuje ještě jedna myš s proužkem na zádech a to je myšice temnopásá (Apodemus agrarius).
Odborník oba druhy rozpozná poměrně dobře, proto v případě, že nějakou myšku s proužkem uvidíte, zkuste ji vyfotit. Myšivkám neubližujte, jsou chráněné. Jsou tak maličké a vzácné, že žádnou neplechu v zahradách neudělají. Jsou to milí tvorečkové, a tak pokud je uvidíte, užijte si pěknou chvíli pozorováním.
Zdroj: https://www.alkawildlife.eu/
Foto Jeroen van der Kooij, autorka a Shutterstock
Kresba Ondřej Poledník