Netradiční ovoce, ze kterého budete Paw

Poznejte muďoul trojlaločný, známý také jako Paw Paw – ovocnou raritu, která si postupně získává oblibu i u nás.

Když konzumujeme nějaké neznámé ovoce, přirovnáváme jeho chuť k něčemu, co známe. Rakytníku tak říkáme ananas severu, lonicerám zase kamčatské borůvky, muchovníku borůvky aljašské,... A stejně tak plody rostliny Asimina triloba, které znají ve světě jako Paw Paw, čeští botanici jako muďoul. Pěstitelé a milovníci novinek, rarit, ho budou spíše znát jako banán severu.

Dobře opylené plody jsou opravdu solidně velké

Drobné plody nabité vitaminy

Jako ananas severu se občas označuje rakytník (Hippophae). V současné době však je natolik známý, že už ho tak nazývat nemusíme. Je to oblíbený ovocný druh, který v malých oranžových nebo žlutých plodech obsahuje velké množství vitamínu C, v semenech kvalitní olej, který se využívá v kosmetice, léčení různých kožních problémů. Pěstují se odrůdy samčí a samičí, v posledních letech se objevují i odrůdy s květy samčími samičími na jedné rostlině.

Rakytník - pupeny na samičí rostlině v zimě

Pozdní odrůda rakytníku Askola

Nejranější odrůdy dozrávají o prázdninách, pozdní až v říjnu, listopadu. Plody donedávna bezproblémové plodiny začínají být napadány specializovaným škůdcem, vrtulí rakytníkovou.

Ovoce, ze kterého budete Paw

Banán severu, nebo též indiánský banán – muďoul (Asimina) je méně známý. Ve zralých plodech najdeme různě velká semena a jemnou dužninu, příjemně voňavou, obecně přirovnávané chuti podobné banánu. Někdo ale může v dužnině cítit ananas, jiný mango či jahodu. Plody obsahují zejména vitamín C, hořčík, železo, měď, mangan a draslík. Některé odrůdy dozrávají v září, většina jich je pozdnějších. Alespoň na zahradě kde jsou focené.

Některé odrůdy jsou opravdu plodné

Konzumuje a sklízí se opadané ovoce

Sklízejí se, když spadnou na zem, nechají se dozrát. Plody sbírané jsou spíše zelené a nevoní, po několika dnech ale dozrávají a začínají výrazně vonět. Dříve, než se rozvoní, je nejíme, mohly by být jedovaté.

Nenáročná dřevina

Muďoul je dekorativní opadavý keř nebo malý stromek, s velkými tmavě zelenými oválnými listy, u nás dorůstá tak do pěti metrů výšky. Pochází se Severní Ameriky, vyskytuje se v USA i v Kanadě. Celá rostlina, listy, nezralé plody i semena jsou jedovatá. Někomu vadí i zralé plody.

Pěstuje se jako keř či malý stromek dorůstající pěti metrů výšky

Má pěkné tmavozelené velké listy. Existují stromy jednopohlavné i oboupohlavné, někde, kde mají v zahradě jen jednu rostlinu rostliny plodí, jsou tedy oboupohlavné, samosprašné. Květy opylují mouchy, které láká zejména nevábná vůně, ale i barva. Dříve se pěstoval jen v nejteplejších oblastech, v současnosti plodí a dozrávají i v zahradách v nadmořské výšce nad 500 m (Mladá Vožice).

Jak na jeho pěstování

Stromky sázíme do živné, humózní půdy, mírně kyselé až neutrální, zhruba čtyři metry od sebe. Mladé rostliny nejsou odolné mrazům tak jako starší keře. Lepší variantou než výsadba mladých rostlin a jejich ochrana před mrazy na stanovišti je jejich pěstování v kontejnerech a zimování v bezmrazém prostoru. Alespoň dva roky, přesazujeme do kontejnerů větších do - na celou sezonu - vyhnojené zeminy (Osmocote, Silvamix).

Muďoul (Asimina triloba) - květy

Vysazované rostliny by měly mít kmínek silný zhruba 4–5 cm. Plodí a dobře rostou i keře ve světlém stínu pod vysokými stromy. Důležité je dobré zásobení vodou. Po výsadbě rostlinám trvá několik let než začnou dobře růst, kvést, plodit.

Rozrůstající se nabídka Paw Paw

V současnosti je u nás dostupných více odrůd, jejich počet se stále zvyšuje. Mezi dostupné samosprašné patří například odrůda Prima, částečně samosprašná je Sun Flower, podobně jako odrůda Overleese. Plody jednotlivých odrůd dosahují při dobrém opylení hmotnosti 200 až 350 gramů. Liší se velikostí, obsahem semen a barvou dužniny. Ta může být bílá nebo žlutá.

Plody před dozráním, žlutavý je zralý (je měkký a výrazně voní)

Zralý plod, voňavá dužnina, jedovatá semena

Škůdci ani chorobami není nijak napadán, na plodech na zemi se objevily drobné dírky, možná od hmyzu nebo od slimáčků. Občas může některý plod, který je v místě, kde se o ně otírají větvičky ve větru, změnit barvu do černé, s více poškozenou slupkou napadá nejspíše šedá hniloba nebo monilinióza.

Foto autor