Je nejvyšší čas na ochranu proti kadeřavosti listů broskvoně

Aby byl náš zásah proti kadeřavosti broskvoně co nejvíce efektivní, sledujeme zejména nalévání terminálních výhonů.

Mnozí z nás již ví, že kadeřavost způsobuje mikroskopická houba Taphrina deformans, která od června do příštího předjaří žije ve formě speciálních nepohlavních spor na povrchu větví a větviček, pupenech a v úžlabí pupenů. Ty jsou značně odolné všem povětrnostním podmínkám.

Silné napadení listů broskvoně

Na začátku rašení broskvoní se blastospory dostávají na ještě nerozvinuté, rašící listy a tyto infikují. K infekci dochází při ovlhčení povrchu listů např. rosou, kapkami deště, vysokou vzdušnou vlhkostí apod., které musí trvat déle než 24 hodin. Teplota jako taková již není tak důležitá, protože k infekci dochází v širokém rozmezí 5 až 25 °C.

Znamená to, že:

• je-li počasí mezi rašením a kvetením teplé a suché, jsou výskyty slabé,
• pokud je chladno a nadprůměrně deštivo, jsou výskyty kadeřavosti naopak velmi silné.

Jak infekce postupuje?

Příznaky kadeřavosti na plodu

Po infekci se mezi buňkami listů rozrůstají vláknina, tzv. hyfy, podhoubí a do svého okolí produkují látky, které jsou příčinou typických listových deformací.

V ojedinělých případech se příznaky objevují i na větvičkách ve formě jejich praskání a deformací a výjimečně i na plodech, kde se vytvářejí odlišně zbarvené nepravidelné a často mírně vyvýšené skvrny.

Někteří zahrádkáři pak omylem považují napadení broskvoní mšicemi, zejména mšicí hnízdotvornou, za jakýsi pozdní výskyt kadeřavosti.

Již vyvinuté listy jsou napadány jen v některých letech a tato infekce se projevuje jejich deformováním. Na listech se vytvářejí vřecka s askosporami, které můžeme pozorovat i pouhým okem jako souvislé bělavé povlaky.

Z askospor se vytvářejí nové blastospory, které se mohou do svého okolí rozšiřovat větrem nebo vodou. Protože napadené listy koncem května a v průběhu června opadávají, stromy jsou nuceny vytvořit listy nové, a tím se začátek vegetace napadených stromů značně opožďuje. Následkem toho jsou nově vzniklé letorosty nejen kratší, ale i nedostatečně vyzrálé. Ty jsou pak mnohem náchylnější k případnému poškození mrazy v následující zimě a mají i menší počet květních pupenů.

Ochrany proti kadeřavosti

Začít bychom měli u výběru odrůd, které budou odolnější, i když ani tak nemáme vždy vyhráno.

• K odolnějším odrůdám patří:

Amsdenova, CAndor, Cresthaven, Favorita Morettini, Fenix, Fidela, Krasava, Luna, Marta, May Flower, Primissima Delbart, Redhaven, Redwin, Symphonie, Teska,  Tercie, Telura, aj.

• Naopak za náchylnější odrůdy se považují:

Dixired, Fairhaven, Harbinger, Harbrite, Halehaven, J. B. Elberta, Symphonie, Spring Bel, aj.  

Celkově náchylnější jsou i nektarinky. Na tuto odrůdovou odolnost však nelze vždy spoléhat, a proto je základem ochrany ošetření stromů měďnatými přípravky.

Velmi důležitý je také termín provedení postřiku. Za základní termín ošetření považujeme fázi nalévání pupenů. V žádném případě ale nelze určovat tento termín kalendářně, protože v závislosti na průběhu počasí je tento termín v jednotlivých letech a v jednotlivých lokalitách, ale i v závislosti na odrůdách a podnožích, značně odlišný.

Stanovení termínu ošetření

V současnosti existují nejméně tři metody určení tohoto termínu:

1) Nejčastěji je uváděna fenofáze broskvoní, tj. terminální pupeny se začínají nalévat, což znamená pupeny na vrcholu větví, protože ty ostatní jsou o nějaký ten den pozdější.

Výrazem nalévání je myšleno mírné zvětšování pupenů a nikoliv rozevírání se pupenů, což už je fáze rašení. V době rašení je ošetření vhodné jedině za předpokladu, že v době nalévání pupenů bylo počasí teplé a suché, tzn. nevhodné pro infekci. Vždy platí zásada, že je vhodnější, pokud provedeme ošetření o něco dřív, než později.

Je nejvyšší čas ošetřit broskvoně před kadeřavostí

2) Pro zahrádkáře je pravděpodobně nejvhodnější určení termínu ošetření založené na dlouholetém a ověřeném poznání, že se jedná o dobu, kdy plně kvetou samčí květy, jehnědy, lísky obecné. Jsou však i roky, kdy nám ani tato metoda nemusí zafungovat.

3) Existuje metoda, která je pro běžného zahrádkáře poměrně náročná, protože vyžaduje kontinuální měření a evidování teploty vzduchu. Prakticky to vypadá tak, že se od 1. ledna sčítá počet hodin s teplotou vyšší než 7 °C. Když dojdeme k součtu 120 až 150 hodin, provedeme ošetření. U náchylných odrůd, a pokud je v infekční době počasí vhodné pro vznik infekce, je možné za 10 až 14 dnů po prvním ošetření provést další.

Jakékoliv ošetření po začátku kvetení je již zcela zbytečné.

V poslední době se doporučuje ošetření měďnatými přípravky i na podzim, po opadu listů. Podmínkou ale je, aby byla teplota nad 7°C. Toto podzimní ošetření se bere spíše jako vhodný doplněk základního předjarního ošetření.

Ošetření mědnatými přípravky současně omezuje výskyt korových nekróz - rakovinné odumírání peckovin a chorob odumírání pupenů, skvrnitosti plodů a suché skvrnitosti listů.

Odstraňovat napadené listy ano x ne ?

Jde o často diskutovaný probléme, u kterého se názory různí.

• Pokud je napadení slabé, odstranění listů není náročný krok a zdroje infekce se tím částečně omezí.
• Při silném napadení je to už značně náročné. Jsem ale toho názoru, že bychom měli na stromě napadené listy ponechat, protože až do jejich zaschnutí probíhá v určitém rozsahu jistá asimilace. Pokud je odstraníme, vývoj a růst stromu tak zcela zastavíme.

Doporučovaný sběr a pálení spadlých napadených listů je zcela zbytečné. Spíše bychom měli stromy, které mají díky napadení opožděnou vegetaci, podpořit dostatečnou závlahou a kvalitní výživou.

Foto autor