Přihlásit
Kudranie trojlaločná
Kudranie trojlaločná je subtropický druh, který se díky měnícímu se klimatu postupně dostává i na naše území.
Zaujme nejen svými exotickými plody připomínajícími jahody, moruše či liči, ale také nenáročností a perspektivou do budoucna.
Původ a základní charakteristika
Kudranie trojlaločná (Maclura tricuspidata, syn. Cudrania tricuspidata) pochází z východní Asie a patří do čeledi morušovníkovité (Moraceae). Do Evropy se dostala roku 1862 a rozšířila se především v jižních částech kontinentu.
Díky netradičním plodům se jí říká také jahodový strom, melounové moruše, čínská moruše, cudrang nebo Che. Mladé výhony nesou trny, které s věkem mizí. Kudranie patří mezi velmi perspektivní rostliny budoucnosti – uplatní se ve skupinových výsadbách, jako solitér i jako součást živých plotů. V našich podmínkách stromy spolehlivě zvládají mrazy.
Růst, pohlaví a opylení
Jde o opadavý, dvoudomý strom se širší korunou. Většinou je cizosprašný a samičí rostliny dorůstají větší výšky než samčí. Pro úspěšné pěstování je proto vhodné vysadit alespoň dvě rostliny. Často se sází vedle sebe do jedné jámy, pěstovat je lze ale i samostatně.
Doporučený poměr činí přibližně 25 % samčích a 75 % samičích sazenic. Šlechtění už přineslo také samosprašné odrůdy, například Seedless, která vytváří partenokarpické bezsemenné plody. I u nich však přítomnost vhodného opylovače zpravidla zvyšuje množství úrody. Dnes jsou k dispozici také beztrnné odrůdy.
Sazenice, podnože a nástup do plodnosti
Pěstují se semenáče, sazenice z řízků i roubované odrůdy na podnožích druhu Maclura pomifera. Roubované výpěstky vytvářejí kompaktnější a mohutnější koruny, méně obrůstají kořenovými odnožemi a do plodnosti vstupují dříve. Úroda u nich bývá bohatší než u rostlin vypěstovaných ze semen.
Nároky na stanoviště a péči
V domovině dorůstají stromy výšky až 12 metrů, u nás zhruba poloviční velikosti. Nejlépe se jim daří na teplých a slunečných stanovištích, kde teploty neklesají pod –28 °C. Snášejí i větrné polohy, sušší půdy a nižší obsah živin. Na jaře stromům prospívá přihnojení komplexním hnojivem. Díky vysoké odolnosti vůči chorobám a škůdcům se u nás pěstují bez chemické ochrany. Řez zvládají bez problémů, pravidelně je však potřeba odstraňovat nežádoucí kořenové odnože. Stanoviště by mělo mít dostatečně hluboko uloženou hladinu podzemní vody.
Kvetení, úroda a plody
Kudranie kvete v červnu, takže se květy spolehlivě vyhnou pozdním jarním mrazům. Drobné hráškově zelené květy opyluje vítr. Stromy patří mezi středně úrodné a z dospělého jedince lze sklidit přibližně 100 až 200 kg plodů. Plody dozrávají postupně od října do listopadu, u raných odrůd údajně už v létě.
Plodenství má kulovitý tvar o velikosti 3–5 cm. V chladnějších oblastech často zůstává na stromě i po opadu listů. Členěný povrch a zářivá vínově červená barva mu dodávají výrazně exotický vzhled. Mladé stromy plody v prvních letech často shazují, plná plodnost přichází až u starších jedinců.
Chuť a využití plodů
Dužnina je šťavnatá, sytě červená a vzhledem připomíná jahody, meloun nebo papáju. Typická chuť s lehkým nádechem dýně se plně rozvine až po úplném dozrání. Plody lze konzumovat čerstvé, často se suší a využívají při výrobě dezertů, džusů i různých pokrmů. Hodí se také k přípravě výborných džemů a krátkodobému skladování.
Sladké a zdravé plody
Plody kudranie obsahují vysoký podíl cukrů, srovnatelný například se zralými fíky. Zároveň jsou bohaté na antioxidanty, urychlují hojení pohmožděnin a přispívají k léčbě hypertenze.
V medicíně nacházejí uplatnění také extrakty z listů, kůry a kořenů. Pomáhají při léčbě tuberkulózy, ekzémů či příušnic a vykazují protizánětlivé účinky. Literatura zmiňuje také působení výtažků z kudranie proti arterioskleróze, rakovině nebo Parkinsonově a Alzheimerově chorobě.
Foto Shutterstock