Kořenová

Také v srpnu sledujeme, jak se daří zelenině na záhoně. Vedle mrkve můžeme sklízet petrželku včetně natě, řapíkatý celer, později i bulvový.

Díky krátkému vegetačnímu období, které nepřesáhne čtyřicet dní, si stihneme ředkvičky vypěstovat ještě do začátku podzimu.

Zejména v případě, že jsme zjara vyseli jen rané karotky určené k rychlé spotřebě, máme v červnu příležitost sít mrkev, odrůdy k uskladnění.

Tato houbová choroba může napadnout celer v každé zahradě. Riziko sníží prevence. Pokud se septoriová skvrnitost celeru objeví, zasáhneme.

Podle vývoje počasí pokračujeme s výsevy kořenové zeleniny a staráme se o předpěstovávané sazenice. Můžeme zkusit vysít předklíčenou petržel.

V zahrádkářské literatuře najdete k pěstování mrkve základní radu: Sejte mrkev do kvalitní hlinitopísčité půdy s dostatkem humusu.

Červená řepa pochází ze Středomoří a pěstovala se již za starých Římanů. K červené řepě patří možnost využít v kuchyni jak bulvy, tak listy.

Vedle jiných zdraví prospěšných látek obsahuje tuřín niacin neboli vitamin B3. Podporuje vyrovnaný metabolismus a nervový systém.

Pro svůj jídelníček někteří už pravidelně pěstujeme vodnici a tuřín. Za zkoušku stojí také cukrová řepa. Kvůli cenným mineráliím a řepánkům.

Celý svět vysévá především celer řapíkatý, ale v české kotlině byl, je a ještě dlouho bude tím pravým celerem celer bulvový.

Ředkvičky mají svou typickou chuť díky hořčičným olejům. Ty vznikají v chemické reakci látek uvolněných rozmělněním bulvičky v ústech.

Pokud jsme v říjnu nepřipravili záhon pro mrkev a petržel, můžeme se do rytí a urovnávání půdy pustit během listopadu a posléze kořenovou zeleninu vysít.