Přihlásit
Kalifornské zauschnerie přečkají v zahradách českou zimu
Zajímavé trvalky kompaktního vzhledu a nižšího vzrůstu kvetou svítivě červenooranžovými květy. V kalifornské domovině je často opylují kolibříci.
V tuzemské zahradě svědčí zauschneriím plné oslunění a sušší, dobře drenážovaná, hlinitopísčitá až štěrkovitá půda. Problémy může přinést přetrvávající zimní vlhko.
Velmi dobře obvykle rostou v suťovištích či na skalkách, kde je vrstva propustného substrátu alespoň 10–15 cm.
Lehkým krytem během zimy zajistíme rostlině zimování bez újmy a to zejména, pokud hrozí delší holomrazy. Na vhodném stanovišti tedy mohou zauschnerie českou zimu přežít i venku.
- Množí se výsevem v předjaří nebo řízkováním za vegetace, zejména na jaře nebo koncem léta.
Ponejvíce se v zahradách pěstuje Zauschneria californica – šedě chlupatá trvalka vysoká 30–40 cm. Nápadné jsou její až 5 cm dlouhé, jasně oranžové květy. Objevují se v druhé polovině léta. Zauschnerie kvetou dlouho do podzimu. Pocházejí z jihozápadu Spojených států.
Podobná je Zauschneria septentrionalis, původem rovněž z jihozápadu USA. Rostlina je nižší, nejčastěji do 20 cm. Kvete v létě oranžově červenými květy o velikosti až 3 cm. Rub listů bývá bělavě chlupatý, horní strana většinou zelená. Podmínky pro pěstování jsou stejné.
K vidění je také i Zauschneria cana s čárkovitými listy a výškou 30–50 cm nebo Zauschneria garrettii s kožovitými a lysými listy. I tyto dva druhy kvetou v pozdním létě oranžovočervenými květy.
Rod Zauschneria botanici někdy řadí k vrbovkám (Epilobium). Zauschneria californica bývá uváděna i pod názvem vrbovka kalifornská.
Foto autor