Přihlásit
Plíseň versus rajčata: Jsou odolné odrůdy realita, nebo mýtus?
Plíseň bramborová je jednou z nejvážnějších chorob brambor a rajčat po celém světě. Každý rok způsobuje značné ztráty na úrodě.
Jeden rostlinný patogen může způsobit škody, které jsou ročně celosvětově vyčíslovány v miliardách dolarů. V minulosti ale tato choroba způsobila pohromu ještě větších rozměrů. V druhé polovině 19. století, když se plíseň bramborová rozšířila z Ameriky do Evropy, pronikla i do Irska, země, kde výživa velké části populace závisela na pěstování brambor. Nová choroba vedla k téměř totální destrukci porostů této plodiny a byla jednou z hlavních příčin hladomoru, při kterém zemřelo milion Irů, i příčinou následné vlny emigrace Irů převážně do USA.
Jak plíseň napadá rostliny?
Plíseň bramborová (Phytophtora infestans) napadá brambory a rajčata. Donedávna se označovala jako „plíseň bramborová“. Dnes se ale tato choroba, když napadá rajčata, označuje jako „plíseň rajčete“, resp. „plíseň bramboru na rajčeti“. Názory fytopatologů se liší, pravděpodobně jde ale o chorobu způsobenou stejným patogenem, zůstat u názvu plíseň bramborová se proto jeví logičtější. Napadení se projevuje rozrůstajícími se šedozelenými skvrnami nejčastěji na okrajích listů, které se rozšiřují na celou čepel. Skvrny postupně hnědnou a listy vadnou a tmavnou. Na spodní straně skvrn se u jejich okrajů za vlhkého počasí objevují světlé povlaky reprodukčních orgánů houby. Hnědé, podlouhlé skvrny se objevují i na stonku a listových řapících. Na plodech se
vyvíjejí nejdřív drobné zelenohnědé skvrny, které se rychle rozrůstají a postupně hnědnou. Typický je vrásčitý povrch napadeného pletiva plodu a do hloubky zatvrdlá, hnědá dužnina.
Jak se proti plísni bránit?
Rozvoj nemoci podporuje déletrvající vlhké počasí, mlhy, ovlhčení listů při nevhodné zálivce a nižší teploty nebo výrazné rozdíly mezi denní a noční teplotou.
Přemýšlejme nad tím ještě dřív, než rajčata vysadíte. Uvědomme si, že zabránit tomu, aby se spory plísně dostaly na povrch listu, nemůžeme – šíří se vzduchem na kilometry daleko od napadených rostlin.
Prevence a ochrana:
- Vyklíčení spor omezíme tím, že se budeme snažit udržet povrch listů suchý.
- Vybereme tu část pozemku, která je plně osluněná a provětrávaná, aby rostliny po ranních mlhách nebo pouze studených ránách v druhé polovině léta rychle oschly. Vyhneme se části zahrady, která je po ránu zastíněná stromy nebo budovami.
- Nepěstujeme rajčata po bramborách nebo rajčatech. Zárodky nemoci můžou přežít v bramborových hlízách. V posklizňových zbytcích rajčat by mohly z roku na rok přežít pouze odolné oospory z pohlavního rozmnožování patogenu, které je ale v našich podmínkách vzácné.
- Dopřejeme rostlinám více prostoru, nevysazujeme je nahusto.
- V průběhu vegetace vyvazujeme a vyštipujeme zálistky s cílem udržení vzdušné rostliny.
- Zaléváme podmokem, snažíme se, aby voda neulpěla na listech. Pokud musíme zalévat shora, děláme tak za slunečného dne, po ránu, aby rostlina co nejrychleji oschla.
- Při prvních příznacích nemoci odstraníme napadené listy (jsou zdrojem sekundární infekce) a začneme s chemickou ochranou.
Možnosti léčby a ochrany
Chemická ochrana proti plísni oslabuje produkci zdravých rajčat na zahrádce. Manuály pro profesionální pěstitele doporučují zahájit první postřiky systémově působícími fungicidy preventivně už v polovině června a opakovat je podle infekčního tlaku až do počátku sklizně. Během sklizně pak pěstitelé pokračují s přípravky s krátkou ochrannou lhůtou a aplikují je opakovaně v sedmidenních intervalech. Je na rozhodnutí každého zahrádkáře, jak bude s chemií na svojí zahrádce nakládat. Kdo ji chce omezit, má již dnes možnost využít i u rajčat rezistentní odrůdy, snížit množství aplikované chemie a získat zdravější plody.
Šlechtění a odolné odrůdy
Některé genotypy našich tradičních odrůd rajčat vykazují vyšší odolnost vůči plísni bramborové. Při silném infekčním tlaku však plíseň napadá prakticky všechny klasické odrůdy.
Rajčata pěstovaná u nás mají poměrně úzký genetický základ a neobsahují dominantní geny rezistence. Ve světe je ale šlechtění podstatně dál. Tři dominantní geny rezistence, označovány jako Ph-1, Ph-2 a Ph-3 byly nalezeny v Solanum pimpinellifolium a úspěšně přeneseny do rajčat. Gen Ph-1 působí pouze na některé izoláty plísně bramborové a v šlechtění se s ním již nepracuje. Ph-2 je účinnější, působí ale spíš na omezení příznaků nemoci, než úplnou rezistenci. Nejúčinnější je gen Ph-3, který poskytuje nekompletní dominantní rezistenci vůči širokému spektru ras plísně bramborové. Nejperspektivnějším směrem šlechtění s nejlepšími výsledky odolnosti se jeví kombinování genů Ph-2 a Ph-3 v hybridech. Výhodou je kompletně zmapovaný genotyp rajčete, kde jsou tyto geny lokalizovány a ve šlechtitelském procesu je lze laboratorně v potomstvu sledovat. Jde přitom o klasické šlechtění, tzv „marker-assisted selection“, ne genetické manipulace, GMO.
Mechanismus rezistence
Nejčastějším mechanismem rezistence proti plísni je tzv. hypersensitivita, obrana rostliny, kdy napadené buňky hostitele odumřou a tím zabrání dalšímu šíření patogena. Napadené buňky vlastně „spáchají sebevraždu“ aby zachránily celou rostlinu. Zabrání tak rozrůstání haustorií patogenu a tvorbě sporangií se zoosporami. Odolnost proti plísni není u rajčat absolutní, do 10 % plochy listů bývá při silném tlaku patogenu poškozených. Plíseň ale u těchto genotypů nenapadá plody a z poškozených listů se dál nešíří. Rostlina i při vysokém infekčním tlaku dál vegetuje, přirůstá a plodí.
"Protiplísňová rajčata"
Z širšího spektra odolných odrůd s různou úrovní rezistence vybíráme tyto:
CRIMSON CRUSH F1
Je tyčkové rajče s oběma geny rezistence Ph-2 i Ph-3, což mu zajišťuje velmi vysokou rezistenci k plísni na rajčatech. Plody jsou kulovité, větší, dorůstající až 150 g. Na povrchu jsou červené, dužnina je šťavnatá a chutná s vysokým obsahem lycopenu. Rostlina je vitální a skutečně zdravá. Chemickou ochranu proti plísni u ní můžete omezit na minimum, nebo i vynechat.
COCTAIL CRUSH F1
Menší bratr výše uvedené odrůdy. Jde o tyčkové rajče s vysokou odolností k plísni. Plody jsou pravidelně kulovité, hladké, o hmotnosti okolo 60 g. Mají výbornou chuť i aroma. Genetický základ rezistence k plísni bramborové je rovněž založen na genech odolnosti Ph -2 a Ph-3.
CONSUELO F1
Je úrodné koktejlové rajče s plody 40 g těžkými. Odolnost je o "kousíček" slabší než u dvou předchozích, vyvažuje to ale výnosem a chutí.
RUBYLICIOUS F1
Třešňové rajče kombinující vysokou odolnost k plísni s výtečnou chutí a vysokým obsahem cukru. Silné rostliny nesou v každém vijanu 12 – 25 menších plodů o hmotnosti 15 g.
PRIMABELLA
Odrůda je odolná k plísni bramborové a výborně si vede i proti alternárii, která napadá porosty již v první polovině léta. Červené plody jsou pravidelně kulovité, hladké, o hmotnosti okolo 30 g.
Poznámka autora: Nemám rád označení „protiplísňová“, i když se u jiné zeleniny v Česku používá. Je zavádějící, a proto jsem dal v nadpisu označení „protiplísňová rajčata“ do uvozovek. Protiplísňová zelenina, která by působila proti vlastním plísním jako antibiotika, prostě neexistuje. Je pouze zelenina odolná – rezistentní. I rezistence je ale pojem hodně široký. Ty genotypy, většinou jde o druhy, které nejsou patogenem vůbec napadány se označují jako imunní (např. tykve jsou imunní k plísni okurkové). Odrůdy, které jsou k danému patogenu odolné, označujeme slovem rezistentní. Pojem „tolerance“ je rezervován pro stav, kdy patogen odrůdu sice napadá, ale nepůsobí u ní hospodářsky význačné škody. Berme ale pojem „rezistence“, „rezistentní“ nebo jejich český ekvivalent „odolnost“, „odolný“ za vhodný pro běžnou zahrádkářskou mluvu.
Foto www.dobrasemena.cz a J. Rod