Jak nový stromek chránit před chorobami, škůdci, suchem

Správnému vývoji stromku pomáhá jeho dobrý zdravotní stav. Sledujeme proto výskyt chorob a škůdců, abychom včas dokázali nový stromek chránit.

Které choroby nejvíc trápí ovocné dřeviny

Nejčastěji se na mladých stromcích jabloní vyskytuje padlí a strupovitost. U hrušní pak strupovitost a rzivost hrušně (rez hrušňová). U broskvoní bývá častá kadeřavost listů broskvoně.

Jakákoliv listová choroba omezuje aktivní listovou plochu listu, a tím snižuje jejich schopnost vytvářet tolik potřebné asimiláty na budování jak korunové, tak i kořenové části stromu.

Strupovitost na listech jabloní omezuje jejich aktivní listovou plochu

Jestliže nebude stromek v optimální zdravotní kondici, muže se stát, že se bude hůře ujímat a při silném napadení může stagnovat v růstu.

Také před škůdci je třeba nový stromek chránit

Například napadení konců letorostů mšicemi zbrzdí růst výhonů a jejich vrcholové části se zdeformují. Takto znetvořené konce výhonů se nehodí pro další pěstování. Zejména stromek poznamenají v době, kdy vytváří základ nové koruny. Poškodit ji mohou i různé listové choroby.

Sající mšice mohou konce letorostů výrazně znetvořit. Včas proto regulujeme jejich výskyt.

Při ošetřování mladého stromku preferujeme šetrnou nechemickou nebo biologickou ochranu před aplikací průmyslovými insekticidy a fungicidy. Stromek během růstu pravidelně kontrolujeme a včas řešíme potíže, jejichž příznaky zjistíme.

Jak často vysazený stromek zalévat?

Pro dobré ujmutí je pravidelná zálivka nezbytná. Doplňková závlaha k dešťovým srážkám výrazně omezí stres rostliny z nedostatku vody. Dešťové srážky totiž bývají velmi nerovnoměrně rozložené během celého roku. Zvláště to platí v době nejintenzivnějšího růstu a během vysokých letních teplot, kdy je rostlina nejvíce pro své fyziologické procesy potřebuje.

Pravidelná a nezbytná závlaha nově vysazených stromků: Nejen v sadech se dají použít kapkové hadice.

Množství potřebné vody závisí také na pěstitelském tvaru a velikosti jeho kořenového systému. Je tedy těžké říci, kolik vody je stromku potřeba dodat. Velmi záleží na druhu a typu půdy, poloze stanoviště, svažitosti pozemku a na množství kořenů, které měl stromek před výsadbou k dispozici.

Stromek spíše snese krátkodobý přísušek než trvalé podmáčení, které vytěsňuje půdní vzduch od kořenů. Citlivé na zamokřenou půdu jsou hlavně broskvoně, třešně a jabloně na slabě vzrůstných podnožích. I zde platí známé pravidlo, že je lepší zalévat méně často, ale vydatně.

Foto autor