Jak eliminovat výskyt červené nebo fytoftorové hniloby u jahodníku

Zdravotní stav jahodníku je převážně spojován jen se šedou hnilobou, neboli botrytidou. Toto oblíbené ovoce je však mnohem náchylnější.

Trpí bohužel daleko větším rozsahem chorob a škůdců, než bychom chtěli. Mezi nejčastější a také nejzávažnější choroby patří hniloba červená a fytoftorová krčková.

Porost jahodníku silně poškozený fytoftorovou krčkovou hnilobou

Červená hniloba kořenů jahodníku

Červená hniloba kořenů se rozšiřuje především při chladném a vlhčím počasí.

Jedná se o mikroskopickou houbu Phytophthora fragariae, která způsobuje zbarvení starších listů do červenohnědé nebo nachové barvy a postupné odumírání rostlin. Rostliny prakticky neplodí. To vše je zapříčiněno hnilobou kořenů, která se projevuje hnědnutím jejich středových částí, což je zřetelné na jejich příčném řezu.

Uvádí se, že:

• velmi náchylné jsou odrůdy: Dagmar, Elsanta, Gorela
• relativně odolné jsou: Darselekt, Elvíra, Karmen, Lidka, Pegasus, Zefýr
  

  Řez kořenovým krčkem jahodníku napadeného červenou hnilobou kořenů

Fytoftorová krčková hniloba jahodníku

Její příznaky jsou velmi podobné. Původcem je Phytophthora cactorum, která však napadá široké spektrum rostlin. Uvádí se i tisíce nejrůznějších hostitelských rostlin, z nichž na zahrádkách asi nejznámější škody způsobuje na rododendronech, které postupně odumírají.

V případě této choroby rostliny jahodníku vadnou a zasychají velice rychle. Kromě kořenové soustavy patogen může napadat i nadzemní části, plody, listy, řapík.

K přenosu patogenu dochází buď při přímém kontaktu s půdou, nebo kapkami vody, které se odráží od půdy při dešti nebo při nevhodně prováděné zálivce.

Napadené plody zůstávají drobné, mají gumovitou čí kožovitou konzistenci, zasychají a jsou nechutné. Oproti předchozí chorobě této vyhovuje více teplé a suché počasí, které urychluje úhyn rostlin.

Rostlina jahodníku s příznaky fytoftorové krčkové hniloby

Jak hnilobám předcházet?

• Obě choroby se vyskytují především na těžkých a vlhkých půdách.
• Šíří se především sadbou, ale i půdou nebo zálivkovou vodou.
• Jahodník by neměl být na stejném místě pěstován déle než tři roky a na totéž místo by se měl vrátit nejdříve po pěti letech.
• Napadené rostliny by měly být okamžitě odstraněny a likvidovány.
• Sadba jahodníku by zásadně měla být vždy zdravá, nejlépe uznaná, tedy certifikovaná.
• Pěstování jahodníku na černé netkané textilii nebo podkládání rostlin slámou napomáhá se snížením napadení.
• V místech, kde se tyto choroby vyskytují častěji, se doporučuje namáčení kořenů a srdéček rostlin při výsadbě např. v mikrobiologicky fungicidním preparátu určenému k ochraně proti houbových chorobám.
  

  Jahodník se často pěstuje na kryté půdě; foto Shutterstock

Foto autor a Shutterstock