Přihlásit
Jak draslík chrání zdraví rostliny, kdy ho doplnit a čím
V největší míře přijímají draslík mladé rostliny a to až do doby, kdy kvetou. Nedostatek draslíku v mladém stadiu nelze později vyrovnat.
Draslíku se připisují zejména vlastnosti, které podporují rezistenci především proti houbovým a bakteriálním chorobám. Tuto účinnost svého času potvrdily dlouhodobé německé výzkumy ve sklenících, fóliovnících a v polních podmínkách.
Při optimálním zásobení draslíkem bylo napadení houbovými chorobami o 37–58 % nižší. Bakteriálních onemocnění se objevilo o 35–68 % méně.
Kterým chorobám brání draslík v rozvoji
Draslík v náležitém množství posiluje odolnost:
- rajčat, melounů, zelí a karafiátů k fusariovému vadnutí,
- révy k napadení hroznů šedou hnilobou,
- rajčat, paprik, jahod a aster k verticiliovému vadnutí ,
- růží, hrachu, okurek, jahod, angrešt k padlí,
- salátu, špenátu, zelí, cibule, trvalek a révy vinné k plísni.
Jak draslík podporuje zdraví rostliny
Draslík přispívá ke snadnému transportu vody, živin a asimilátů vodivými pletivy rostlin od kořenů po vegetační vrchol. Rostliny jsou schopny samy si regulovat zásobení draslíkem.
Mladé rostliny a rašící listnaté dřeviny potřebují přísun draslíku. Když chybí, přemísťují ho ze starších do mladších listů. Příznaky nedostatku jsou proto nejdříve viditelné na spodní části rostlin. Zvýšená fotosyntéza pak pomáhá s transportem asimilátů.
Draslík má příznivý vliv na bilanci vody v rostlině. V odpovídajícím množství zvyšuje příjem vody a snižuje transpiraci o více než 20 %.
Stresy z nepříznivých teplot, z větru či vlhkosti se při dobrém zásobení draslíkem zeslabují. Pevnost a odolnost rostlin se zvyšuje.
Jak poznat, že rostlině chybí draslík
Již bez viditelných příznaků poznáme nedostatečně zásobení draslíkem. Rostliny za slunných, teplých a suchých dnů rychleji vadnou, mají svěšené listy.
Nedostatek draslíku závisí zejména na druhu rostliny a na tom, v jaké kondici se tvoří jemné kořenové vlášení a jak kořeny prorůstají do hloubky. Čím je tvorba kořenů intenzivnější, tím je jistější příjem draslíku.
- Rostliny trpící nedostatkem draslíku vykazují ochablý růst a jsou méně pevné. Růst se stále více zpomaluje. Příjem živin a jejich pohyb o rostlině neprobíhá dostatečně rychle, takže přítomný draslík už nestačí a dochází k zastavení růstu.
- Dvouděložné rostliny vytvářejí při nedostatku draslíku růžicovité formy růstu.
- Časnými příznaky nedostatečného zásobení draslíkem jsou bodové nekrózy (odumření pletiv), které se rozšiřují na plošné nekrózy.
- Tvorba světle až tmavě hnědých nekróz začíná od špiček a okrajů listů (zasychání okrajů spodních listů) bez předchozích žloutenek.
- Dalšími příznaky nedostatku je ohýbání listů dolů. Listy mají tvar šálku či naběračky.
Nápadné je, že rostliny s počínajícím nedostatkem draslíku mají zpočátku ještě zdravý vzhled a teprve po vyčerpání zásoby draslíku v půdě dochází k rychle pokračujícímu chřadnutí.
Brambory
Modrá nebo černá skvrnitost, například brambor, je výrazným příznakem nedostatku.
Rajčata
U rajčat často pozorujeme skvrnité dozrávání plodů: Objevuje se zelený límec se zelenými, ostře odlišenými skvrnami kolem konce stopky, označovaný také jako zelená skvrnitost. Rovněž zelené a žluté skvrny na slupce plodu. Tyto příznaky jsou znamením nevyrovnaného zásobení draslíkem.
Květák, zelí, cibule
Listy květáku jsou zbarveny modro až tmavozeleně, jsou dolů ohnuté a zvlněné. Podél okraje listů dochází k nekrózám.
Zelí vykazuje podobné příznaky. Hlávky zůstávají rovněž malé a měkké. Při silném nedostatku draslíku se dokonce netvoří hlávky.
Starší listy cibule vykazují při nedostatku draslíku světlezelené žloutenky, vadnou a odumírají od špiček.
Ovocné dřeviny
Také mladší listy jabloní jsou modrozeleně zbarvené a zvlněné. Na starších listech se rozšiřují naproti tomu červenohnědé okrajové nekrózy (odumírání okrajů). Po odumření zůstávají ještě delší dobu viset. Plody jsou malé a mají stejně jako při nadměrném hnojení příliš mastné slupky plodů. Dužnina plodů je chudá na cukr a je kyselá.
Modrozelené listy třešní se svinují sou- běžně ke střední nervatuře. Následně se tvoří nekrózy okrajů listů s roztřepanými pletivy.
Slivoně na sebe upozorňují již od července purpurově červenými nekrózami listů s roz- třepenými okraji listů. Špičky a letorosty odumírají a mladé plody jsou méně chutné.
Také réva vinná je značně poškozena malými a kyselými plody. Při silném nedostatku odumírají často již květy.
Mezi poruchami vznikajícími z nedostatku živin se zdá být nedostatek draslíku nejčastěji rozšířen. Škody z přezimování jsou při nedostatku draslíku častější.
Květiny
Listy jsou temně zelené a chlorotické. Okraje odumírají a pletiva jsou hnědá. Opad listů začíná odspodu a postupuje k vrcholu. K poškození rostlin dochází v době nasazování květů. Rostliny vadnou a nasazování pupenů je omezeno. Kořeny při nedostatku draslíku jsou dlouhé a vytvářejí málo postranních kořenů.
U azalek se při nedostatku draslíku objevují v době nasazování květních pupenů na listech fialové skvrny, které způsobují opad listů.
U kamélií jsou na listech světle hnědé nekrózy.
Chryzantémy mají rostoucí listy chlorotické, malé a internodia osy jsou krátká.
Fíkus má při nedostatku draslíku na listech hnědé ohraničené skvrny a jen občas se projevuje okrajová spála. Při jeho trvalém nedostatku je postupně zasažena většina listů. U růží vznikají chlorózy a poškozené listy jsou na okrajích načervenalé.
Rychlé doplnění draslíku je důležité
Pokud zjistíme nedostatek draslíku, měli bychom ho co nejrychleji odstranit.
K okamžitému ošetření rostlin trpících silným nedostatkem draslíku použijeme zálivku 2% roztokem síranu draselného.
Půdu bychom měli vyhnojit draselnými hnojivy a pak provádět pravidelný přísun draslíku podle stavu pěstovaných rostlin.
Foto I. Dvořák, P. Pavloušek, J. Rod