Jak často přesazovat ovocné stromky v nádobách

O tom, že lze úspěšně pěstovat ovocné stromky v nádobách, není sporu. Jen je třeba zohlednit, co nádoby rostlinám dovolí.

Kvůli omezenému prostoru pro kořeny upřednostníme do nádob zakrsle rostoucí odrůdy – stromky na slabých podnožích. U keřů tolik limitovaní nejsme. Ale na správné přesazování pamatujeme v každém případě.

Proč stromky v nádobách potřebují nový substrát

Přes veškerou péči a používání hnojiv bývá zem v nádobě po několika letech jednostranně vyčerpaná. Stromky nemusí dobře prosperovat a mohou být méně odolné vůči chorobám a škůdcům. Přesadíme-li stromky v nádobách každým druhým nebo třetím rokem, výrazně tím prodloužíme jejich životnost.

Z jabloně volíme k pěstování v nádobách přednostně sloupcovité, spurtypové a zakrsle rostoucí odrůdy na slabě až zakrsle rostoucích podnožích, a také odrůdy rezistentní vůči strupovitost; foto Shutterstock

Dřeviny nejčastěji přesazujeme na podzim nebo brzy zjara. Stromky v nádobách před přesazením nějaký čas nezaléváme, aby se zem nemazala a zemní bal šel z nádoby dobře vyjmout. Zem musí zůstat stále vlhká. Starou zem mezi kořeny opatrně odrolíme. Suché a nemocné kořeny odstřihneme. Slabé okrajové a povrchové kořínky zakrátíme.

Nebyla-li nádoba celá prokořeněná, můžeme ji použít znovu. V opačné situaci přesazujeme do nádoby s průměrem větším aspoň o 2–4 cm. Rostou-li rostliny v opravdu velkých nádobách, se kterými lze manipulovat jen obtížně, odebíráme substrát  od vrchu tak, abychom ho vyměnili co nejvíc.

Při dobývání půdy z kořenového balu používáme zahradnickou lopatku a dřevěný nebo plastový kolíček. Po přesazení rostliny vydatně zalijeme. Má-li stromek korunku již větší, dáme do nádoby oporu kmínku a koruny.

Podle čeho vybírat stromky v nádobách

V nádobách je možné pěstovat všechny domácí ovocné druhy snad jen vyjma ořešáku. Neočekávejme však, že životnost stromků bude stejná jako při pěstování ve volné půdě. Omezený prostor pro kořeny a jejich zimování snižují životaschopnost a jsou výrazným stresovým faktorem.

• Hlavním předpokladem při výběru je tedy slabší růst odrůdy a  slabě až zakrsle rostoucí podnož.

Odrůdy bujného růstu na středně vzrůstných až bujných podnožích jsou pro pěstování v nádobách nevhodné. Příliš rychle prokoření půdu v kontejneru, jejich bujný růst oddálí diferenciaci květních pupenů. Bujně rostoucí dřevinu bude třeba často řezat. To vyvolá rozvětvování a tvorbu nových výhonů na úkor kvetení. Proto volíme k pěstování zakrsle rostoucí odrůdy na slabých podnožích.

Na terasách lze pěstovat nejrůznější ovocné dřeviny, jako jsou aronie, fíkovník, zakrslé odrůdy rakytníku, klikva, zimolez kamčatský, muchovník a jiné; foto Shutterstock

Které ovocné odrůdy se hodí do nádob

V dnešní době je na trhu mnoho odrůd dřevin vyšlechtěných pro pěstování na balkonech a terasách. Upřednostníme samosprašné, pokud to je možné. V opačném případě vysadíme poblíž i opylovače.

Na balkon vybereme letní a podzimní odrůdy, které jsou především určeny pro přímou spotřebu. Okrajově můžeme pěstovat i raně zimní odrůdy jabloní a hrušní, které sklízíme na konci září či začátkem října.

Podle velikosti nádoby stromky dorůstají do výšky jeden a půl až dva metry. Ale v závislosti na druhu mohou mít různě širokou korunu. Nejméně prostoru vyžadují sloupcové odrůdy a zakrsle rostoucí odrůdy, dále nízké druhy, jako je brusinka, klikva, jahodník.

Více o výběru ovocných odrůd do nádob na balkony a terasy se dozvíte v lednovém vydání tištěného časopisu Zahrádkář a to v rámci obsáhlého cyklu o pěstování ovocných rostlin nazvaného Malá škola začínajícího ovocnáře. V prodejnách tisku je časopis k mání do 24. ledna 2023. Předplatné lze objednat zpětně.

Foto Shutterstock