Přihlásit
Deštivé počasí podporuje rzivost slivoní. Jak stromy ošetřit?
Rzivost slivoně se v minulosti objevovala v Česku jen místně. Nezavinila vážné škody. Ale od roku 2009 se výskyt choroby v některých letech významně násobí.
V mnoha místech pak rzivost způsobí předčasný opad listů slivoní a omezí
- růst stromů,
- množství a kvalitu sklizně,
- potřebné vyzrání dřevních pletiv stromů.
Škodlivý výskyt rzivosti souvisí s červencovým, případně srpnovým počasím příznivým pro šíření choroby. Proto především v deštivém a teplejším počasí je na místě zvážit, zda zasáhnout a ohrožené stromy ošetřit.
Původce a hostitelé rzivosti
Slivoně napadá houbová choroba rzivost slivoně neboli rez švestková (Tranzschelia discolor nebo T. pruni- spinosae).
Hlavními hostiteli těchto dvoubytných rzí jsou některé druhy rodu slivoň (Prunus) a mezihostiteli především některé druhy sasanek (Anemone).
T. discolor napadá především slivoň švestku a slivoň obecnou a jejich křížence, dále slivoň myrobalán, meruňku a v teplejších oblastech i broskvoň a některé další příbuzné druhy dřevin. Mezihostiteli jsou „cizí“ druhy sasanek, nejčastěji sasanka věncová.
T. pruni-spinosae napadá především trnku obecnou a dále meruňku, slivoň myrobalán, slivoň švestku, slivoň obecnou a některé další příbuzné druhy dřevin. Mezihostiteli jsou tuzemské druhy sasanek, nejčastěji sasanka pryskyřníkovitá a některé další druhy.
Přítomnost mezihostitelů však není nezbytná, choroba může přetrvat i na napadených opadaných listech (fakultativní střídání hostitelů). Rzi se mohou vyskytnout společně i na stejném stromě a dokonce i na stejném listu.
V zahradách se pěstitelé mohou nejčastěji setkat s napadením slivoně švestky a slivoně obecné, méně často s napadením meruňky a broskvoně. U slivoní je rozdílná odrůdová citlivost. Velmi náchylná je především odrůda Domácí velkoplodá.
Jak rzivost poznat
Na slivoních:
Na líci listů se vytváří drobné hranaté, žlutozelené až žluté, u některých hostitelů červenofialové (například u slivoně myrobalánu), později béžově hnědé až hnědé skvrny.
Na rubu listu se vyvíjejí početná skořicově hnědá uredia (ložiska letních výtrusů) a později černohnědá telia (ložiska zimních výtrusů).
- Při silném napadení listy žloutnou a opadávají. Předčasný opad listů může vyvolat nové rašení letorostů.
V teplejších oblastech rzivost napadá také letorosty a plody, zejména broskvoně. Napadení letorostů a plodů nebylo u slivoní pozorováno ani při velmi silném výskytu.
Na sasankách:
Na obou stranách listů sasanek se na jaře vyvíjejí drobná hnědá spermogonia a později na rubu listu miskovitá aecia. Napadené rostliny sasanek jsou nižší, světle zelené a mají tvarově pozměněné listy i květy. Často nevykvétají.
Jak se rzivost šíří
Přetrvává podhoubí v oddencích hostitelských druhů sasanek a urediospory (spora = výtrus) v hnědých ložiscích na napadených opadlých listech hlavních hostitelů (především slivoně).
V teplejších oblastech je uváděna, zejména u broskvoně, také možnost přetrvání rzi na napadených větévkách. Napadené větévky mohou být v tomto případě zdrojem infekce po dva následující roky.
Zdrojem infekce pro slivoně a další hlavní hostitele jsou tedy jednak aeciospory, které se uvolňují z napadených listů hostitelských druhů sasanek (případně dalších mezihostitelů) a dále urediospory z napadených opadaných listů hlavních hostitelů.
Aeciospory i uredospory jsou rozšiřovány vzdušnými proudy. Pokud jde o šíření choroby, jsou rozhodujícím zdrojem primárních infekcí i dalšího šíření v průběhu vegetace urediospory.
K hlavnímu šíření choroby urediosporami dochází pravidelně až za deštivého a teplejšího počasí v průběhu července a na počátku srpna. Urediospory klíčí a infekce může nastat při teplotách 10–38 °C (širší optimum 13–26 °C). O intenzitě šíření rozhodují především dešťové srážky.
Pro infekci listů jsou optimální teploty v rozmezí 15–25 °C, při době ovlhčení delší 18 hodin. Uvolňující se urediospory z napadených listů slivoně, jsou roznášeny vzdušnými proudy. Silný vítr zvyšuje jejich výskyt ve vzduchu, deště jej naopak snižují.
- K infekci jsou vnímavé především mladé listy, napadeny však mohou být i starší a výjimečně i staré listy.
Možnosti ochrany
Izolace hostitelů nemá podstatný význam, neboť rozhodujícím zdrojem infekce pro hlavní hostitele (především slivoň) jsou urediospory z napadených opadaných listů.
Důležité je zajistit vzdušnost porostu a korun stromů a tak omezit podmínky vhodné pro infekci (optimální hustota výsadby, zapěstování a udržování vzdušné koruny).
Infekci tedy omezíme likvidací napadených opadaných listů (shrabáním nebo zapravením do půdy).
Svého času – při prvních větších výskytech choroby mezi lety 2009 a 2012 – prokázaly velmi dobrou účinnost proti rzivosti slivoně přípravky s látkami tebukonazol (Horizon 250 EW) a mankozeb (Dithane M 45). Ošetření byla prováděna v průběhu července s přihlédnutím k předpovědi a průběhu dešťových srážek.
- V současnosti je třeba zjišťovat, které přípravky proti rzivosti slivoní jsou zaregistrovány a dostupné mj. i podle velikosti balení pro hobby pěstitele. Podrobnosti a termíny platnosti povolených přípravků uvádí Rostlinolékařský portál. Ten provozuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, specializovaná instituce státní správy.
Fungicidní ochranu provádíme v období rozhodujícího šíření choroby. Zpravidla slivoně ošetřujeme 2–3x v průběhu července a na počátku srpna, pokud trvá deštivé počasí, příznivé pro šíření rzi. Počet ošetření a interval mezi ošetřeními by měly zohlednit skutečný průběh počasí, zejména množství a četnost dešťových srážek. A také stanovenou délku ochranné lhůty.
Při ošetření by měly být listy dokonale smočeny aplikační kapalinou. Ošetření se ukončí nejpozději na počátku skanutí prvních kapek aplikační kapaliny z ošetřovaných listů.
Foto autor