Články

Chuť ostrá, ale přitom nasládlá. To je křen pěstovaný v Malíně u Kutné Hory, který byl v 19. století vyvážen pod ochrannou známkou do Ameriky.

Jedna z nejčastějších otázek je: „Jak mám ty keře stříhat?“. Těžko říct, kde se vzala domněnka, že je nutno je stále stříhat či řezat.

Nejen okurky, rajčata či lilky můžeme sklízet do prvních mrazíků. Důležitá je pravidelná zálivka a především správné hnojení.

Nejen krásné květem, ale i se zajímavým vegetačním cyklem, nenáročností na stanoviště a prudce jedovaté. To vše v sobě skrývají ocúny.

Původně pochází ze Střední Ameriky, ale do dnešní podoby byla cuketa vyšlechtěna v Itálii koncem 19.století. Dnes je její obliba enormní.

Někdo by mohl namítnout, že bauhinie je spíše keř nežli strom, ale dle mého soudu může být správně zařazována i mezi menší opadavé stromy.

Pokud jsme si ovocné stromky dobře zapěstovali, ušetřili jsme si čas pro etapu, kdy je čas na udržovací řez, jednoduše nazývaný průklest.

Větší neznamená vždy lepší. Například takové drobné hrušky vzhledově příliš nelákají, ale chuťově dokáží překvapit šťavnatou a sladkou chutí.

Na jaře kvetou meruňky ještě dřív, než broskve. Proto při výběru vhodných odrůd je velmi důležité zohlednit také lokalitu jejich pěstování.

V průběhu léta pelargonie pravidelně zaléváme a hnojíme. Nyní současně nastal čas nachystat si řízky pro výsadbu v příští sezoně.

Každá odrůda má své typické složení aromatických látek, které se tvoří v bobulích. Danou intenzitu vůně může pěstitel révy ovlivňovat.

Kůru má lesklou a načervenalou, mladé větve a listy hustě plstnaté. Právě pro velké množství malých chloupků dostala jméno višeň plstnatá.