Články

Rajčata jsem měla slíbena, místo koneckonců v potu tváře připravené a hlavně - upomínky pro jejich vyzvednutí se vyčítavě plížily z různých směrů… a tak jsem vyrazila.

Na zimní procházce koncem ledna jsme zaregistrovali podivné chlupaté koule, dílem spadané na zem a dílem ještě visící na větvích stromu.

Navíc na některých větvích visely útvary podobné jehnědám. Nepřišli jsme s manželkou na to, o který strom se jedná. Vyfotografoval jsem onen chlupatý útvar. Podobá se zploštělému lískovému oříšku. Víc z toho nedokážeme identifikovat. Kmen má hnědobílou kůru, rozpraskanou podélně.

Vistárie (Wisteria), známá i jako glycina, se jmenuje podle Caspara Wistara (1761–1818). Celkem logicky by se dalo čekat, že latinské jméno bude Wistaria.

Ale botanik Thomas Nuttall rostlinu pojmenoval s drobnou chybou Wisteria, a tak podle Mezinárodního kódu botanické literatury je jméno zakonzervováno v původním použitém tvaru.

Chci se ale věnovat slunným stránkám života ve vesnické komunitě.

Už jsem řekla, že všichni jsme si sousedy. Lhostejno, že bydlíte několik set metrů vzdáleně. Ve městě za sousedy považujete jednotlivce žijící ve vaší bezprostřední blízkosti - o patro níž, o patro výš, ve vedlejším bytě nebo domě.

Aktuální tipy pro okrasnou a užitkovou zahradu, ale stejně tak pěstitelská témata probraná do hloubky: S červnovým vydáním Zahrádkáře se vám bude na zahradě líbit od rána do tmy.

Život na venkově se od žití ve městě liší v mnohém. Mimo jiné sociálním uspořádáním. Když se přestěhujete na vesnici, ocitnete se v roli nováčka, na kterého je upřena pozornost celé komunity - což vesnice bezpochyby je.

Několik let pěstuji hortenzii, kterou jsem dostal jako odkopek (pravděpodobně jde o odrůdu Sargentova). Před dvěma lety onemocněla.

Hrušky můžeme použít také do slaného koláče z křehkého těsta. Sladké ovoce vynikne v kombinaci s nivou. 

Ploty i plůtky, ohrady, zástěny, treláže, pergoly, přístřešky, stříšky, boudy a kůlny, krmítka, sušáky, nejrůznější sloupky a mnohé další prvky zahrady potřebují ukotvit.

Ten samý den, jen o pár hodin později, jsme se sešly v Mexico střed neboli na zahrádce místní hospůdky u zaslouženého,  krásně oroseného žejdlíku piva.

Blog M³ aneb mateřská mexické matky

Jednoho neobvykle, až plavkovitě teplého dubnového dne jsem zaujala pozici klečmo, vyzbrojená rýčem, hráběmi a ručním kultivátorem a začala připravovat záhon.

Blog M³ aneb mateřská mexické matky

Jaro, vesnice, dům, zahrada, děti... za tím vším je automatické rovnítko a po něm ten nejsladší výsledek - jahody.