Články: Martin Lípa

Zahrada přináší různé radosti včetně té z vlastní znalosti. Pak se člověku stane, že například ví, jak chutná odrůda jabloně Panenské české.

Aleje i letité sady a další místa pro ovocné stromy mnohde tvoří oázu v krajině. Žijí tu různí tvorové, často v pestrém společenství druhů.

Višně prosluly výraznou chutí a některé z odrůd více než stoletou existencí. Připomeňme dvě historické odrůdy višně z Chlumce nad Cidlinou.

Stejně jako klasická hudba těší své publikum, také připomínání starých odrůd třešní může vést k jejich novému angažmá v zahradě i sadu.

Rané třešně stěží někdo odmítne. Po dlouhé zimě to bývá první sklizeň, první ochutnávka. Nejsou červivé. Jen je třeba krotit kosy a špačky.

Některé dávné odrůdy ovocných stromů mají pozoruhodné vlastnosti. Stojí za to je znovu objevit a zkusit je do zahrad vrátit. Třeba Babče.

Příznivcům historických odrůd ovoce se mnohde daří poskytnout letitým stromům potřebnou péči, aby pěkně plodily a dál zdobily krajinu Česka. Se starými ovocnými stromy v krajině to bývá tak: Mohutný kořenový systém bujné podnože zásobí ovocný polokmen či vysokokmen dostatkem vody a živin, a tak hlavní podíl péče o velký ovocný strom představuje jeho řez. Jde o to, aby koruna byla chráněna před rozlomením pod tíhou velké úrody a také aby si strom udržel dobrý zdravotní stav.Od ledna do března je vhodná doba na ošetření velkých stromů i hlubším řezem zdravotním či zmlazovacím. U velkého stromu je to práce nejenom těžká, ale i náročná na kvalifikaci a bezpečnost. Řez chybí, nebo je problematický V rámci svého odborného programu zaměřeného na staré ovocné odrůdy pamatuje Český svaz ochránců přírody i na péči o koruny stromů: „V krajině bohužel nacházíme nejvíce stromy úplně bez péče. Několik let je potom nezbytné strom velmi kvalifikovaně vést k novému zapěstování koruny.Toto není hluboký řez, ale pomalá vražda stromu, naprosto nenáročná na bezpečnost a kvalifikaci. Práce neznámého pachatele.Pokud už nějaká péče o strom proběhne, poměrně často jde o nevhodné odřezávání zdravých kosterních větví. Bohudík se najdou i dobře ošetřované stromy, i když ne tak často, jak bychom si přáli. Připomeňme si trojici starobylých odrůd jabloní, které v rámci programu zajímají nás i naše partnery a spolupracující pěstitele,“ popisuje Martin Lípa, garant programu. Sudetská reneta, kříženec odrůd z 19. století Odrůda, kterou lze potkat v krajině relativně často, pochází z Bludova v Jeseníkách. Odrůdu vyšlechtil koncem 19. století Jan Marek zkřížením Ananasové renety, Kanadské renety a Gdánského hranáče. Jedná se o jednu z nejstarších záměrně vyšlechtěných odrůd na českém území.Sudetská reneta má sklon k přeplozování hojností drobnějších plodů. Pokud se nám to nehodí kvůli moštování, je lepší plody protrhávat.Lépe prospívá v pohorských vlhčích a chladnějších polohách, než v teplých nížinách. Na nižších tvarech dává větší ovoce a je tedy zajímavá do malých zahrádek u chalup a chat na vrchovinách. Z velkých stromů bývá ovoce drobnější, ale každopádně i taková jablka poskytují velmi dobrý mošt. Chuť skladovaných jablek je od října do prosince dobrá s jemnou kořenitou příchutí. Později se svěžest vytrácí. Malinové holovouské si za sucha zkrátí sezonu Jedná se o nejznámější český malináč. Pochází z konce 18. století z Holovous u Hořic. Je to hezké voňavé podzimní jablko, které sice vydrží do Vánoc, ale od konce listopadu ztrácí svoji jedinečnou chuť. Ta má výraznou malinovou příchuť a v době správné zralosti je opravdovou lahůdkou.Malinové holovouské poněkud netradičně na malém tvaru a typové podnožiMalinové holovouské bývalo velmi populární a postupně překročilo rámec lokální zajímavosti. Díky tomu i dnes nacházíme leckde jeho mohutné stromy s vysoce kulovitou korunou. Bohužel kvůli některým nepříliš šťastným vlastnostem jeho sláva dosti pohasla. Tou největší nectností je předčasný opad listů, následovaný opadem nezralých plodů, který se projeví při nedostatku vláhy. Přesto je to jedna z českých odrůd, o kterých se ví i v zahraničí. Dnes se opět množí a určitě stojí za to ji ochutnat. Příběh Chebského zelenáče Nedávno se na Karlovarsku objevily plody z posledního známého stromu (původně v té zahradě byly tři). Jablko na pohled nelákalo k ochutnání, a tak bylo uloženo do chladírny. Kolem Vánoc bylo vytaženo a musím říct, že jsem byl příjemně překvapen. Jemná dužnina i chuť způsobila, že uložený vzorek rychle zmizel.Chebský zelenáč – méně známá a chuťově zajímavá odrůda ze západních ČechDnes rostou mladé stromky v několika genofondových plochách a sbíráme další nové poznatky a informace o původu a historii odrůdy. Foto autor

Nabízím informace o dvou historických odrůdách hrušně, které také byly svého času velmi populární, ale jejich obliba uvadala, až se staly téměř nezvěstnými.

Hrušně bývaly velmi oblíbenými stromy v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Říkávalo se, že nejbohatší nevěsty pocházejí ze statků, kde se daří hruškám.

České růžové zraje začátkem srpna a je s podivem, že toto chuťově velmi příjemné jablko se na rozdíl od Grávštýnského nikdy masově nerozšířilo.

Český svaz ochránců přírody se záchraně starých ovocných odrůd věnuje téměř třicet let. K jeho akcím patří i výstavy plodů. Ta prosincová roku 2020 vznikla také jako video.

Řada starších odrůd ovoce patří mezi pozapomenuté. Meruňka Velkopavlovická se však pěstuje všude, kde lze v České republice meruňky pěstovat.