Články: Jan Kazda

Pro pokojové rostliny pěstované v nádobách doma či v zimních zahradách nastává v zimě složité období. Den je již velmi krátký a do Vánoc se stále zkracuje.

Hrášek se vysévá od časného jara, fazol až od poloviny května, protože je citlivý na mráz. Tento způsob pěstování však zvyšuje riziko poškození škůdci.

Krátké zářijové dny, snižující se teploty a vlhko podporují houbové nebo bakteriální choroby na všech pěstovaných druzích ovoce a zeleniny.

Mšice jsou drobní a výkonní škůdci, jejichž způsob rozmnožování je přizpůsoben cíli: Co možná nejrychleji se množit.

S blížícím se slunovratem narůstají teploty, v červnu jsou také typické častější srážky, mnohdy přívalového charakteru. Takové podmínky svědčí chorobám rostlin.

Počátkem června hodují mšice také na všech ovocných rostlinách. Mnohé mají křídla a přelétají na další hostitelské rostliny. Obaleči zase zakládají první generaci housenek, které napadají plody.

Květopas na jabloních zasluhuje naši pozornost zejména v období, kdy raší listové růžice a kdy se objevují zelená poupata. V teplejších oblastech to bývá ve druhé polovině dubna.

Příroda se v březnu probouzí a první zásahy proti škodlivým organismům patří k důležitým pěstitelským krokům. Později už nemusí být tak úspěšné jako časně na jaře.

V bytech zpravidla nacházejí škůdci lepší prostředí, než jejich nedobrovolní hostitelé. Tím spíš je třeba pokojové rostliny bránit. Chemií, sprchou i lepem.

Jahody jíme převážně v čerstvém stavu, často hned po sklizni, a tak je lepší jarní aplikaci pesticidů maximálně omezit, nejlépe úplně vyloučit.

Zimním omezením houbových onemocnění zpravidla oddálíme první nejškodlivější výskyty a tím i aplikaci fungicidů během vegetační sezony.

Na podzim sázíme česnek, mimořádně cennou zeleninu. Čím později to počasí dovolí, tím lépe. Vhodné jsou i výsadby koncem listopadu či začátkem prosince.