Časně jarní péče o trvalkové záhony

S koncem zimy přichází vhodný čas připravit trvalkové porosty na novou sezónu. Odstraňte odumřelé části rostlin a dopřejte prostor nově rašícím rostlinám.

Odstraňte včas stařinu

Trvalky sestříháme buď něžnými (ostrými) zahradnickými nůžkami, nebo si práci můžeme usnadnit menším či větším ručním plotostřihem. Ty se sice běžně používají pro údržbu a ořezávku keřů v živých plotech, ale velmi dobře poslouží i pro tuto práci.

Trvalkový záhon koncem zimy

Tatáž plocha po sestřihnutí

Použití plotostřihu u velkých trsů okrasných trav

U zcela zatahujících rostlin (tedy bylin, ne polokeřů a keřů) a při větší ploše trvalkových výsadeb lze klidně použít také motorovou kosu („křovinořez“). Pokud ale máme např. kombinovanou výsadbu polokeřů (např. levandulí) a bylin, pak je lepší se motorové kose vyhnout. Nedopatřením by mohlo dojít k hlubokému seříznutí a poškození těchto rostlin.

Trvalkové výsadby péči ocení

Sestřiženou hmotu lze uložit na kompost, rozdrtit nebo použít také jako mulč. Drobnější části můžeme ze záhonu odstranit plastovými hráběmi s měkkými a pružnými prsty. Na druhou stranu ale není potřeba vyhrabávání drobných rostlinných zbytků příliš přehánět. Rostlinám tam nijak neškodí, je to spíše estetická záležitost.

Hrubý organický mulč (zetlelý hnůj a rostlinné zbytky) na trvalkovém záhoně brzy na jaře

Trvalkový záhon mulčovaný rozdrcenými rostlinnými zbytky

Kypření a odplevelení plochy mezi trsy rašících trvalek – do doby zapojení porostu

Naopak se hodí volné plochy mezi rašícími trsy trvalek prokypřit, odstranit případný plevel a prosypat vyzrálým kompostem. Tak aby půda mezi rostlinami nezůstala „holá“. Výrazně se tak šetří jarní vláha, usnadní se vsakování dešťové vody. Navíc díky přísunu živin a organické hmoty trvalky lépe prospívají.

Pozor na cibuloviny!

Pokud pečujeme o kombinovaný květinový záhon s časně jarními cibulovinami, postupujeme při jarní údržbě opatrněji a zároveň rychleji. Veškeré odstranění odumřelé nadzemní hmoty a dočištění plochy musí být provedeno ještě před tím, než cibuloviny více narostou a hlavně než začnou kvést. Zejména pokud jsou ve výsadbě použity např. cibulnaté kosatce (Iris reticulata), které často nakvétají již koncem února.

Iris reticulata v porostu trvalek

Listí trvalkám nevadí

Trsy trvalek stačí pouze mírně od listí „osvobodit“ ale můžeme jej ponechat kolem, kde se brzy rozloží. Pouze pod některými druhy stromů, jako např. pod ořešáky vlašskými, je doporučeno listí odstranit.

Pokud máme na zahradě vysazeny trvalky v podrostu listnatých stromů (ať již okrasných nebo ovocných), je na zvážení také případné vyhrabání spadaného listí. Pokud se zaměříme na odstraňování listí pouze z pohledu péče o výsadby podrostových trvalek, pak je odpověď na otázku, zda listí hrabat jednoduchá – odstraňovat listí není vůbec zapotřebí. Opadané listí je přirozenou ochranou podrostových trvalek proti zimním mrazům (především holomrazům). Pozitivně také přispívá k obnově humózní vrstvy na povrchu půdy, která rovněž podrostovým druhům bylin velmi prospívá. Jde o vrstvu přirozeného mulče, která rovněž brání vysychání povrchu půdy. Není tedy nutné odstraňovat listí ani na jaře, když trvalky začínají rašit, popř. nakvétat.

Podrostové trvalky prorostou bez problému vrstvu opadaného listí (Geranium macrorrhizum)

Nakvétající ladoňka ve vrstvě opadaného listí

Pěstitelé ovoce mohou být samozřejmě jiného názoru. Na opadaném listí z ovocných stromů mohou přežívat spory patogenních hub a v novém vegetačním období tak mohou snáze napadnout okolní ovocné stromy. Osobně si myslím, že toto riziko zase není nijak dramatické. K jeho eliminaci by se muselo důkladně odstraňovat listí ve velmi širokém okolí (po domluvě více sousedů, na obecních plochách apod.), k čemuž ale dochází velice zřídka.

Trvalkové záhony snadno rozšíříte dělením

Časné jaro (nejčastěji březen a duben) je rovněž vhodným obdobím pro množení některých trvalek dělením. To lze praktikovat u druhů tvořících trsy s více vegetačními vrcholy. Takové rostliny lze prostě jednoduše vyjmout, rozdělit (ručně, zahradnickými nůžkami, rýčem apod.) a nové trsy opět zasadit.

Záplevák (Helenium) – trs připravený k dělení

Rozdělení trsu rýčem na několik menších

Trs lze rozdělit až na jednotlivé růžice

Z mnoha příkladů lze uvést třeba hvězdnice (Aster), plamenky (Phlox paniculata), zápleváky (Helenium), zavinutky (Monarda), řebříčky (Achillea), bohyšky (Hosta). Rovněž pak mnohé okrasné trávy jako jsou ozdobnice (Miscanthus), kostřavy (Festuca), pěchavy (Sesleria), vytrvalá prosa (Panicum virgatum) aj. Podle toho, kolik chceme nebo potřebujeme mladých rostlin, lze vyjmuté trsy rozdělit až na jednotlivé vegetační vrcholy (s bází s vlastními kořeny) popř. na několik menších trsů s více vrcholy. U první varianty je pak lepší sázení mladých rostlin do květináčků a jejich zakořenění a předpěstování např. v pařeništi. U trsů s více vrcholy, které mají obvykle i méně poškozené kořeny, lze pak sázet přímo na stanoviště. 

Foto autor